Prolog

27. dubna 2008 v 21:00 | Any |  Ztracena v temnotě
No sláva, konečně jsme se dokopala k nové kapitole. Že mi to ale trvalo.
Jsem ráda, že jsem vymyslela další povídku, protože Veriatio delectat mě nebaví, tohle snad jo.
Máte tady jen kratočký prolog a prosím do komentů napiště, jestli se vám tahle povídka zatím líbí, pls.
Papa

"Avada kedavra!"
Sklonila jsem se nad bezvládným tělem své milované matky. Do očí se mi nahrnuly slzy a cítila jsem bolest, jako nikdy v životě.
"NEEE!!" zakřičela jsem ze všech sil. Brečela jsem a nemohla jsem proudění slz nijak zastavit a v hlavně mi kolovaly vzpomínky. Roztřesenýma rukama jsem pohladila matku po tváři. Zatnula jsme pěsti a snažila jsem se vzchopit.
"Prosím, ne," teď jsem zašeptala. Byla jsem naplno vyčerpaná, vnímala jsem jenom bolest v srdci a mrazivý smích. Málem jsem zapomněla na něho, na toho, kdo tohle všechno zavinil.
Otočila jsem se podívala jsem se do studených očích svého otce. Otec, to slovo se mi zarývalo do mysli jako hřebíky. Probodla jsem ho vražedným a zároveň opovrhujícím pohledem.
"Nenávidím tě," sykla jsem.
"Ale no tak holčičko, byla nám všem na obtíž," zasmála se a já jsem pustila jsem matčinu ledovou ruku, kterou jsem držela. Opatrně jsem se postavila, divila jsem se, že se můžu po tom všem udržet na nohou. Vytáhla jsem hůlku ze svým tmavých džínů. Brada se mi třepala.
"Expeliarmus!" zahřměla jsem. On se tomu vyhnul a potom se pouze rozesmál.
"Myslel jsem, že máš na víc, na ubohé expeliarmus se zmůže každý mudlovský šmejd."
Přerývavě jsem dýchala. Jak si tohle může dovolit? Jsem strašný srab, asi to nejhorší, co v této chvíli bylo, že jsem odtamtud utekla. Běžela jsem tmavou chodbou našeho tmavého studeného domu. Byla jsem vyděšená a nohy se mi pletly až jsem spadla na tvrdou kamennou podlahu.
Rozhlédla jsem se kolem. Nikde nikdo. Ani já jsem neznala všechny místa tohoto vězení. Zrychleně jsem dýchala a znovu jsem se postavila.
Musím najít východ ,pomyslela jsem si. Otočila jsem se a zahnula vpravo. Nevím, jak dlouho jsem bloudila, ale nakonec jsem uviděla dveře. Ulevila jsem si. Tak z toho se dostanu.
Už jsem byla skoro u velkých dveří, ale najednou mě někdo popadl a vláčel mě pryč. Bránila jsem se a kopala.
"Neškubej sebou tolik," zavrčel mi hlas do ucha. Byl to jeden z otcových poskoků.
Potom toho dotyčného jsem kopala do holeně. Zasténal bolestí a já jsem se dostala z jeho sevření. Prudce jsem se znovu rozběhla. Tentokrát se mi to podařilo. Otevřela jsem dveře a utíkala jsem neznámo kam.
Všude byla tma, sovy houkaly a mě se zmocnil strach. Jakoby na mě všechno, co se stalo dopadlo ž teď. Sesunula jsem se k zemi a rozplakala jsem se.
"PRÁSK!" ozvalo sesedle mě. Polekaně jsem sebou trhla a ihned jsem se postavila na nohy.
"Neboj se děvče, to jsem já, profesor Brumbál. Vím, co se stalo a pomůžu ti," řekl vlídným hlasem. Měla jsme opravdu štěstí. Brumbála jsem vždycky měla ráda a věřila jsem mu.
"Pa-ne profesore, o-on za-zabil moji matku," zakoktala jsem. Brumbál mě chytil za ruku a už jsem cítila, jakoby mě někdo protahoval úzkou trubičkou…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 leenikk leenikk | Web | 27. dubna 2008 v 21:14 | Reagovat

Musím říct, že jsem ani neměla v plánu jít na tvojí stránku,protože jsem si ymslea, že tu nic noveho nebude, ale nějak jsem se překlikla a už jsem byla tady, A teď se dívam! Nová kapitola k nové povídce, hej já sjme málem spadla ze židle! A to jako fakt!!!

jinak doufám, že tě tahle kapitolovka bude bavit, protože když člověka něco baví, taks e do toho opře a píše mu to samo, to víš sama, že? každy den kapča a pořád chuť něco psát, tak doufám, že tě to zase přepadne!

Jinak ke kapči, je to teda síla, věděla jsem, že chceš psát nějakou depkovní, ale že až tak, mno teda, ty mě pořád překvapuješ!

Fakt úplně dobry prolog!!! Takže doufám, že mi too všecko řekneš co s tím plánuješ!!! ÁÁÁ ja sjem úplně napnutá, kdo je ten její otec a co bude dál!!! prostě  žůžů nádhera! tak koukej psát rychle další!!!

Ho, ho jsem se nějak rozepsala, mno můj nejdelší koment! tak si toho vaš! Ne, sranda, to já ráda, doufám, že budeš mít aspoň radost, a omlouvám se za chyby... :))

2 luckily luckily | Web | 27. dubna 2008 v 22:08 | Reagovat

páááni, tak tohle jsem teda nečekala.Vůbec jsem netušila, že chceš psát novou povídku, ale je stejně jako ostatní dobrá!

JENOM MÁM DOTAZ, KDY PŘIBUDE DALŠÍ KAPČA K TEREZE... No ty víš jak dál..:)

3 Gigi Gigi | Web | 28. dubna 2008 v 0:15 | Reagovat

tak to vypadá hodně zajímavě a temně...klobouk dolů, fakt úžas...zase něco novýho...už se těším na pokračování...(jenom doufám, že taky přibude nějaká kapitolka k Tesse)

4 Jasane Jasane | E-mail | Web | 28. dubna 2008 v 6:51 | Reagovat

To je prostě skvělý! Chudinka takovej šok... Mno, ale určitě to vypadá moc zajímavě... Krásný prolog!!!

5 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 28. dubna 2008 v 8:20 | Reagovat

hoh! to vipada opravdu dobre!

hlavne aby te to bavilo!!!

a doufam, ze brzo bude pokracko! =)

6 Fiera- tvé SB Fiera- tvé SB | Web | 28. dubna 2008 v 13:27 | Reagovat

Super. Vypadá to opravdu zajímavě. Hafo se těším na první kapitolku. Mám takový tušení kdo by mohl být otec. Tak ať to není ten na koho si myslím. Ať je to někdo úplně jinej ať jsem v šoku jasný? :D

7 Kayla Kayla | 28. dubna 2008 v 16:03 | Reagovat

vypada to vazne zajimave uz se tesim na prvni kapitolu!!!!!!

8 Janicza Janicza | Web | 28. dubna 2008 v 21:02 | Reagovat

souhlasím s ostatníma, zatím zajímavé, bůhví co z toho bude dál :-D jsem zvědavá

9 LiZinKa LiZinKa | 28. dubna 2008 v 22:27 | Reagovat

no teda.chuda dievca..ale rychlo dalsiu kapcu:)

10 Koudelacka Koudelacka | 29. dubna 2008 v 13:54 | Reagovat

jééé další povídka :) začíná to úplně úžasně... už se moooc těším na další kapitolku...

11 Nera Nera | Web | 29. dubna 2008 v 16:53 | Reagovat

chtěla jsem, abys věděla, že sem to četla, z tvého vysvětlování jsem nepochytila vůbec nic tedy krom slova, Brumbálm, ale teď už to plně chápu,

Prolog je dobrý, mohla si možná vložit více emocí, tzemřela jki matka, jediná opora, to mělo byt více založené na tom smutku, prázdnu, pocitu bezmoci.....ale neber to jako kritiku, jen jako připomínku!

Nevěděla jsem, že chceš psát něco depresivního! Víš, že se obě měníme. Tím, že jsem začaly psát, jsme se jakoby spojily a já jsem strašně ráda...

PS: Vůbec si mě nevššímej! jsem v dost hrozné náladě! Jinak řečeno: Mám depku!!! (opět)!!!

Pa Anusz!

12 Lucy Sallieri Lucy Sallieri | Web | 30. dubna 2008 v 16:58 | Reagovat

Nejde nesouhlasim s ostatními... ;o) je to fakt zajímavé a upoutávající... Kdo ví (ano, ty víš =oD), co se z toho vylíhne, vyvine, rozvine, vyklube,...

Ale snad bude brzo další kapča, ve které bude vysvětleno několik poznámek a detailů, které nějak nechápu, mno... =o)

13 Dark (Teerkaa - tvoje SB ♥) Dark (Teerkaa - tvoje SB ♥) | E-mail | Web | 1. května 2008 v 18:25 | Reagovat

Ahojík, to jsem já Teerkaa. jak sis asi všimla, mám novou přezdívku. Tak si ji kdyžtak v SB pls změň. :) Blog nemusíš, jenom přezdívku. :) Blog je v dočasný rekonstrukci, takže... :)

14 nathalcek nathalcek | Web | 2. května 2008 v 22:07 | Reagovat

skvely napad:Dtesim sa na prvu kapcu:D

15 Teresie Teresie | E-mail | Web | 3. května 2008 v 22:15 | Reagovat

Náááááááááááááádhera!!!

16 jaja jaja | 4. května 2008 v 20:23 | Reagovat

krasna poviedka..ten napad sa mi velmi paci..som zvedava na dalsiu kapitolku..neviem sa jej dockat :)

17 Dromedka Dromedka | Web | 7. května 2008 v 20:50 | Reagovat

Zatím to vypadá zajímavě, hned se pustím do další kapčy... :)

18 Ewilan Ewilan | Web | 10. května 2008 v 16:27 | Reagovat

TEDA!!!!!!!!!!!! Já zírám!!! tohle...bylo....absolutně - bezkonkurenční!! nádherný!!! já nemám slov!!! to musím rozdýchat...počky, jen co najdu svoje plíce:-D

u téhle povídky mě zaujal název, tak jsem se pustila do čtení a musím letět na pokráčko, protože tohle nema chybu!

19 Naomiiiii Naomiiiii | Web | 12. května 2008 v 12:34 | Reagovat

To bylo skvělý...vážně..běžím na další :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama