5.kapitola- Ponesete následky

11. dubna 2008 v 12:26 | Leenikk |  Proti srsti
Ahojky všichni!!!
Konečně se všechno vrátilo do starých kolejí. Za jedno odpoledne jsem se všechno doučila a pochopila. Čtvrtletka, kterou jsme psali snad dopadne výborně, tak přidáváme další kapitolu k Proti srsti. Tvořila ji Leenikk, tak si ji přečtěte a komentujte...
První kapitolu k Veriatio delectat bude co nevidět, zž mám polovinu napsanou.

5.kapitola- Ponesete následky
(ošetřovna)
Co jsem to udělala? Co je to za zrůdu, která použije kletbu na vlastní sestru?!
Jak vidím její bezvládné tělo ležící na postel na ošetřovně, roztřesou se mi kolena úzkostí. Leží tu nehybně, jako hadrová panenka bez života. Oči má podlité a na tváři jakoby ji zmrzlo překvapení. A to kvůli mně! To já jsem na ni použila kletbu, která se nepromíjí. Ach, to jsem vážně přehnala. S chutí bych zmasakrovala nějaké mudly, ale moji druhou půlku…
"Raichel!" Cukla jsem sebou, protože dveře se rozletěly a dovnitř přiběhla moje mamka. Bylo na ní znát veliké rozčílení, ale jak uviděla sestru, v jejích očích se zaleskly slzy a rozčílené se změnilo na starost.
"M-a-m-i," začala jsem roztřeseným hlasem. "J-já…" ne nedokážu to! Jsem prostě slaboch! Nemůžu se přiznat! Místo toho jsem sklonila hlavu a v duchu jsem si představovala, co bude dál. Nebrečela jsem, ne! Přeci jen jsem silná, ale moje svědomí mě mučilo, nemohla jsem přemýšlet nad ničím jiným. Pořád jsem měla před sebou ten obraz, kdy se Ashley kroutila v křečích bolesti a já se v tom vyžívala…
"Ashley…" vyjekla najednou máma. Srdce mi poskočilo úlevou a možná i radostí. Jak jsme obě dvě viděly, Ashley se začala probírat.
"Mami? Ty jsi tady? Co se stalo?... Raichel…" nedořekla nemocná. Jen se na mě podívala zvláštním způsobem, takovým, jaký jsem ještě u ní neviděla.
"Madam Pomfreyová! Už se probrala!" volala s radostí. Z vedlejšího pokoje vyběhla zdravotnice. Hned šla prohlédnout pacientku, Ashley už vůbec nevypadala tak hrozně. Teď se i usmála.
"Je v pořádku. Kletba… ehm…(podívala se na mě) nebyla moc silná." Řekla a usmála se mile na mou matku, které se teda asi hodně ulevilo. V normálním případě bych se urazila, za tu nesilnou kletbu, ale teď jsem byla happy. Takže ji nic nebude… Fajn, uzdraví se a všecko bude stejné jako předtím. Ale to jsem se šíleně mýlila.
"Mno, tak já půjdu. Nic jí není, takže…" prohlásila jsem s nezájmem. Ale v duchu jsem si nafackovala. Musela jsem to říct tak lhostejným tónem? Jo, musela, to jsem já! Rozum a moje pýcha jedná jinak než moje srdce.
"Tak to ne, holčičko! To ti jen tak neprojde!" otočila se na mě mám. Znovu jsem viděla tu zlost. "Obě ponesete následky!" teď se i Ashley zarazila! I ona? Vždyť je to moje vina!
"Ano, i ty Ashley." pokračovala ve svém monologu máma. "Nejedná se mi pouze o tenhle incident, ale o všechno! Ty vaše neustálé hádky! Tvoje rozmary a románky (ukázala na Ashley), tvoje sprosté nadávky a lhostejnost (teď pro změnu visela pohledem na mně). Rozhodla jsem se vás potrestat! A to docela brutálním způsobem." Povytáhla obočí a čekala, co my k tomu řekneme, ale my jsme se nezmohly ani na jediné slůvko. Ashley a já jsme se propalovaly očima. Vybízely jsem se navzájem, aby ta druhá začala a něco řekla. Ale mamka přerušila nepříjemné ticho: "No, vidím, že máte bobky. A to je dobře! Já bych taky měla. Mluvila jsem s Brumbálem a ten mi doporučil jednu takovou metodu. Vlastně nechápu, proč mně to nenapadlo dřív, je to geniální." Ušklíbla se zlomyslně.
"Mami, tak co!" vyzvídala Ashley, zuby se jí ale klepaly. Já jen protočila panenkami.
"Jedná se o velmi prastarou mocnou magii. Staří Řekové(pozn:radši nic neříkám J) ji použili jednou a to taky na dvojčatech, které si absolutně nerozuměli. Jedná se o to, že vám proměníme identitu a tím pádem i těla. I když jak na vás koukám, změní se vám jen vlasy."
Cože? Mocná magie? Staří Řekové? Vyměnit těla?
"Počkat to znamená, že já jakože budu Ashley a ona já?!" zeptala jsem se.
"Ano, prohodíte si těla. A tím si konečně porozumíte. Ashley že je - neustále zamilovaná a přepudrovaná, a Raichel- bezcitná držka. Neberte si to osobně, říkám to přehnaně." Prohlásila a užívala si naši reakci. Koukat na dva vyjevené ksichtíky, které si přemýšlí, že radši spáchají sebevraždu, než aby si vyměnily role.
"Al-ale, to by znamenalo, že bych potom já budu chodit do… Zmijozelu?" zhrozila se Ashley. Aha sakra tento detail mi unikl.
"Ano, ty do Zmijozelu a Raichel do Nebelvíru!"
"Cože?! To nikdy!!!" protestovala jsem. To přece- já a Nebelvír? Já a Black? NÉÉÉÉÉÉÉÉ!
"Jak už jsem řekla, půjdeš do Nebelvíru!"
"A jak to chceš asi udělat?! Já si za žádnou cenu tělo jen tak neprohodím a už vůbec nepůjdu do Nebelvíru!" zavrhla jsem okamžitě. Máma se nebezpečně ušklíbla: "To nech na mě!"
No, to bych chtěla vědět, jak! Mě je to jedno, klidně omráčím moji matku,ale já nechci žádnou změnu! A pochybuju, že Ashley jo!
"Tak děvčata, rozlučte se se svými těly!" upozornila nás.
"Co-že? To jako teď?" koktala Ashley.
"No a kdy? Když naprší a uschne?"
"Ale vždyť jsem poraněná!" zkusila to ještě, ale já věděla, že když si máma něco umane, tak to je prostě podle ní.
"Ale prosim tě, vždyť ti už nic není! Tak holky, až se probudíte, tak už budete někde jinade, tak se moc … ehm…nelekněte."
Vytáhla si hůlku a začala mumlat formuli, zdá se velmi těžkou.
Přisunula jsem se k Ashley.
"Přece to takhle nenecháme? Nemám tě příliš v lásce, ale počítám, že nechceš být v mém těle, co?" šeptla jsem s nadějí.
"To víš, že nechci, ale co uděláme?" zahrčela.
"Zkusíme ji omráčit a potom zdrhneme?" sdělila jsem ji můj první nápad, který mě napadl. Trošku blbý, mno.
"No, dobře tak ne. Tak třeba…? Sakra tak vymyslí něco i ty!" vyjela jsem na ni. Ale Ashley už nestihla nic říct, protože se mi(počítám že i jí) zatočila hlava a upadla do spánku…
"Ashley, vstávej!" Začínám se probouzet, otevírám víčka a…dopr-
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" řvu z plných plic. Moje spolubydlící, značně překvapené mým výstupem, polekaně sebou cukly.
"Ash, je to dobře?" zeptala se nějaká tmavovláska. Jestli moje dobře? Hodně dobrá otázky, probudila jsem se v těle mé milované sestry, ale jinak úplně v pohodě.
"Ne, není. Mám, teda měla jsem noční můru." Vysvětlila jsem jim poměrně hrubě.
"Jo, aha! Zase nějaká dýně, co?" přikyvovala ta Evansová, jakože chápe. No to teda prd chápeš!
Pořád jsem nemohla normálně dýchat, tep jsem měla snad 200! Nemůžu uvěřit, že to fakt máma udělala. Taková hnusárna! Taková- hmm, ani pojmenovat to neumím. Ale jestli jsem já tady, tak to znamená, že… sakra! Ona je mnou, já jsem ona! Ona je s Bellou a Cissou a bude i s Malfoyem! Nééé! Nekřičím ne, jakože bych se o ní bála, ale protože mi udělá pořádnou ostudu! Nic neumí, pořád leze za klukami, a navíc je stupidní až na půdu, Lucius ji zabije!
Jsem naprosto totálně v-
"Ash, málem bych zapomněla, máš tady dopis. Tvoje máma mi řekla, ať ti ho hned dám. Tak teda tu máš." Podala mi dopis v růžové obálce. To aspoň nemůže vynechat tu růžovou!
Tak fajn, jdu na to. Otevírám (=trhám) obálku…
Aha, tak to je teda super. A kdy to jako bude? Jak znám Ashley, tak se se svým tělem mohu nadobro rozloučit. Ach bože!
Chovej se tak, jak by se chovala tvoje sestra! Chovej se tak, jak by se chovala tvoje sestra!
Chovej se tak, jak by se chovala tvoje sestra! Chovej se tak, jak by se chovala tvoje sestra! Chovej se tak, jak by se chovala tvoje sestra!Chovej se tak, jak by se chovala tvoje sestra!
"Ash, tak co píše?" okukovala dopis jedna holka, myslím, že se jmenuje Lucy
"Cos se staráš?" vyjela jsem na ni příkře.
"Tak p-promiň…" začala se křečovitě omlouvat.Do prčic! ! Chovej se tak, jak by se chovala tvoje sestra!
"Né, ja bych se měla omluvit!" ÁÁÁ! Já nechci, nechci, nechci!
Podezíravě se na mě podívala, ale radši nic neřekla.
"Ashley, co si vezmeš na sebe?" přerušila nás Lily.
"Ehm, co? Já nevím nějaké tričko - teda no, já nevím, tričko s velkým výstřihem a… (co by si vzala Ash?) minisukni!" Fajn, minisukni, nemohla jsem říct něco jiného?!
"No, jak jinak, že? Počítám, že chceš zase okouzlit Blacka!" ušklíbla se Lil.
"No, to určitě! To bych si dala!" reagovala jsem dřív, než jsem si to mohla rozmyslet.
"Co to kecám? Jasně, že kvůli něho!" nadhodila jsem dost neupřímný úsměv, divím se , že mi ho aji věřily.
Honem jsme něco vyštrachala ze skříně, trochu se učesala a umyla zuby. Chtěla jsem se namalovat jako obvykle černou tužkou, ale ta, jak vidím, chybí!
"Ty, ehm… jak se jmenuješ? Tamra?" vzpomínala jsem.
" Jsem Tamara!" sykla uraženě.
"Jo, jasně! Já jsem ale blbá! No, nevíš, kde mám tužku? Teda černou!" upřesnila jsem.
"Černou? Tu jsme přece vyhodili minulý školní rok. Je nemoderní!" upozornila mě.
"Ale letos je zase v módě! To nevíš? Čteš vůbec dívku?" Páni jsem vážně dobrá herečka! Prý dívka! To se mi povedlo.
"Jasně, že čtu! Ale, fakt je zase v módě?" koukala na mě nevěřícně.
"Ano, přece bych ti nelhala."
"Tak já nějakou objednám." Vyskočila a vyběhla z ložnice. To jsou služby!
"Hotovo Ashley? Měli bychom už jít." Konstatovala suše Lucy a hleděla na hodinky.
Já jsem jenom něco stihla zabrblat, protože už mě a Lily tahala z ložnice. Vyšly jsme na chodbu a pomalu postupovaly do NSM. No fajn, červená barva! Tu nesnáším! A to ještě nemluvím o těch pablbech!
"Hej, zlato, jak se máš?" hulákal debil č.1 - Potter. Lily se ani neotočila a pokračovala bez jakékoliv poznámky dál.
"Hej Evansová, nedělej, že neslyšíš! Stejnak vím, že mě miluješ!" zkusil to podruhé. Lily přímo zrudla vzteky. Otočila se k němu a nebezpečně se blížila k Potterovi. V očích ji měla blesky.
"Já že tě miluju? To se ještě uvidí!" zakřičela na něho. Když už byla úplně blízko, tak se Lily usmála a James nastavil pusu. Ale Lily neudělala v žádném případě, co chtěl. Pokrčila nohu v kolenou a namířila ji na citlivé, velmi citlivé, místo. V tom okamžiku se Potter zlomil v pase, držel si ono bolavé místo a začal skučet: "Evansová, co-děláš? Teď-nebudeme-mít moct-děti!"
Všichni ve společence zaburáceli v ohromný smích, kromě Lily.
"Omyl Pottre! Ty nebudeš mít děcka! Já jo! A ještě jednou na mě promluvíš! Tak tě teprve vykastruju! Vytrhnu ti koule jednou rukou!" zuřila Lil.
"No, teda Jamesi! Vidíš, ona přímo dychtí se dotýkat tvých partií, co?" zazubil se debil č.2 -Black!
"Drž hubu, Blacku!" zakročila jsem do hádky já. Všichni najednou ztichli. Nechápu proč, ale… do prdele! Vždyť Ash a Sirius to byl vztah na celý život. Nééé! Pomoc!
"Ashley, ty mě říkáš, až držím hubu? Jsi jako tvoje povedená sestřička!" povzdechl Black.
"Ehm… já… omlvms!" zahrčela jsem až moc rychle a hned vypálila ze společenky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nera Nera | Web | 11. dubna 2008 v 20:42 | Reagovat

Páni, super, Leni ty seš expert, mě z tebe sekne, super kapitiola!

2 Koudelacka Koudelacka | 11. dubna 2008 v 21:52 | Reagovat

jj je to úúúpa úžasný!!! :)

3 cassiopea cassiopea | Web | 12. dubna 2008 v 9:30 | Reagovat

nádherná kapča!!!úplne supeeer!teším sa na ďalšiu:))

inak máš u mňa diplom:)

4 LiZinKa LiZinKa | 12. dubna 2008 v 13:43 | Reagovat

no teda to je gol:D

5 Quistynka Quistynka | 12. dubna 2008 v 20:17 | Reagovat

No jo, tak to bude těžký!! xD fakt super povídka, ta se mi hned zalíbila a je to dost originální x) Ale je mi jich líto, já se prohodit se ségrou... xD

6 KiVi KiVi | Web | 12. dubna 2008 v 20:39 | Reagovat

xD xD tak to jsem teda zvědavá na tu druhou xD xD to až bude řvát na Cis a Belu xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama