3.kapitola- Doučování

21. dubna 2008 v 19:31 | Any |  Veriatio delectat
Čauky!!!
Tak, po dlouhé době přicházím s další kapčou. Doufám, že se Vám bude líbit, a kometujte, když mám ty narozky

Pomalu jsem otevřela oči, rozpoznávala jsem, kde to jsem. Oh ne, pořád jsem na ošetřovně. Jak Lily říkala, že tady zůstanu do zítřka, tak to se nejspíš trošinku spletla. Už tady trčím tři dny a nikdo samozřejmě neví, kdy se odtud dostanu. Znáte to, i když každému nakecám, že už mi nic není, tak to nikoho nezajímá a jako zákon schválnosti si mně tady nechají o den déle.
Venku bylo tak krásně, všichni chodili ven a jen já se tady válím na hnusné bíle posteli, která mi už lezla krkem.
"Jasmin!" ozvalo se ode dveří. Prudce jsem sebou trhla.
"U Merinových vousů, ty jsi mě ale vyděsila."
"Promiň, přinesla sem ti čokoládu, tu kterou máš tak ráda," usmála se a mávala mi před obličejem tím zabaleným balíčkem.
"Díky, jsi hodná. Včera ses tu ani neukázala," vyčetla jsem ji.
"Já jsem ale nemohla, měli jsme spoustu učení, no prostě znáš to. A chceš slyšet dobrou zprávu?"
"Jasně, že váháš."
"Dneska večer tě už pustí!" zajásala.
"No sláva, už jsem si myslela, že tady zapustím kořeny," ulevila jsem si.
"Nemohlo to tady být zas tak strašné," zakroutila hlavou.
"Jo? Tak si zkus tři dny ležet v posteli, kde se nemůžeš ani pohnou, protože za chvíli by k tobě přispěchala Pomfreyka a dala by ti kázaní, jak je pro mě nebezpečné se zvedat," řekla jsem s úšklebkem a Lily se rozesmála.
"Tak promiň." Potom jsem se taky rozesmála.
***
Hryzala jsem si nehty a netrpělivě jsem vyčkávala, až hodinová ručička ukáže na osmičku. To byl právě čas, kdy mě měli konečně pustit z této místnosti hrůzy.
Konečně přišla Pomfreyka a opět mě poučila, jak na sebe mám dávat pozor, jak se ještě musím šetřit a takové bláboly Vlastně mi ani nic tak vážného nebylo. Pár modřin, podlitin a horečky, nic, co bych nezvládla.
"Jasně madam, udělám všechno, co po mě chcete, tak nashledanou," usmála jsem se nuceným úsměvem a pádila jsem pryč.
Když jsem byla za dveřmi šťastně jsem vydechla.
"Jasmin?" zaslechla jsem tichý hlásek. Otočila jsem a kousek přede mnou stál Remus s vyděšeným pohledem.
"Ano?" pobídla jsem ho. Věděla jsem, spíše jsem tušila, co mi chce říct. Za celou dobu, co jsem byla na ošetřovně se tam neukázal, asi se styděla a chtěl mi to říct o samotě.
"Jasmin, já…chtěl jsem se ti omluvit, za všechno, co jsem ti udělal. Sirius mi všechno řekl. Řekl mi, že o tom už víš, a že si na to přišla sama. Moc mě to mrzí, můžu to nějak napravit?" dokončil a sklopil hlavu k zemi.
Přišla jsem k němu blíž a položila jsem mu ruku na rameno.
"Mezi námi se nic nemění, vždycky zůstaneme kamarádi. Nikomu to neřeknu, ani Lily, i když je moje kamarádka. Ale ty bys ji to měl říct, už kvůli sobě. Až se to dozví od někoho cizího, bude na tebe naštvaná, že si jsi ji nedůvěřoval. Já vím, o čem mluvím, já ji znám," řekla jsem tiše, aby nás nikdo neslyšel. Remus zvedl hlavu a já jsem se usmála.
"Takže všechno dobrý?"
"Jasně, všechno dobrý. A Pojď, půjdeme do společenky."
Nešli jsme dlouho, nikdo z nás už nepromluvil, a už jsme byli před portrétem. Už dlouho jsem tu babiznu neviděla.
Ve společence skoro nikdo nebyl. Akorát Lily, která na mě čekala. Myslela jsem si, že pro mě přijde, ale asi s ní mluvil Remus a přišel on.
"Lily," vytrhla jsem ji ze čtení nějaké určitě zajímavé knížky.
"Jé, ty jsi už tady."
"Jo už jsem tady. Co to čteš?" zeptala jsem se jí.
"Učím se a ty bys taky měla, za chvíli jsou OVCE a ty nejsi moc připravená," vyčetla mi a já jsem akorát protočila oči. Ale měla pravdu, OVCE byly už za dveřmi a já nic neumím.
"Lily a ty bys mě nemohla doučovat. Sama to nemám šanci zvládnout," nasadila sem psí očka.
"Promiň Jasmin, ale profesorka mi už někoho nadělila, předněji tvého bratra. Jen mezi náma, on to potřebuje víc," ušklíbla se a já jsem ji dala za pravdu. Mě nešla jenom obrana, ale na rozdíl ta nepovedená krysa Petr neumí nic.
"Já vím. A ty Reme?" otočila jsem se z sebe a Remus tam ještě postávala s pocitem viny.
"Cože?" zamrkal.
"Budeš mě doučovat obranu?" usmála jsem nadějně a on moje naděje hnedka zavrhnul. Prý taky už někoho doučuje, ale jestli prý chci, tak řekne Blackovi. Pff, to bych si dala.
"Ale Jasmin, jestli to nepříjmeš, tak už ti nikdo nezbude," domlouvala mi Lily.
"Hlavně, že to říkáš ty. Ty, která nemůže Blacka ani Pottera vystát," vytkla jsem ji.
"Jo, ale já na rozdíl od tebe nepotřebuju doučování."
"Já vím, Reme, tak se ho zeptej," svolila jsem a šla jsem si lehnout do pokoje. Bylo sice teprve půl deváté, ale byla jsem unavená. Sice nechápu z čeho, když jsem pořád ležela v posteli a lenošila.
Vlezla jsem do sprchy a potom jsem si lehla do postele. Za chvíli jsem usnula.
***
Otevřela jsem oči a zívla jsem. Podívala jsem se na hodinky. Byl pravý čas vstávat. Vyštrachala jsem se z peřiny, do které jsem se zamotala.
"Lily, vstávej," zatřásla jsem s ní. Za chvíli se probudila.
"Co je?"
"Co by bylo, jenom musíme se jít už připravit, za chvíli musíme být na snídani. Ani já ani Lily jsme nebyly typy, co před zrcadle stráví půl hodiny. Ale na rozdíl ode mě to na Lily nebylo vidět. Umyla jsem si zuby nanesla jsem si řasenku a učesala jsem se. Větší přípravu jsem nepotřebovala. Nasadila jsem si brýle a mohla jsem vyrazit.
"Lily dělej, mám už strašný hlad."
"Jo už jdu," za chvíli vyšla z koupelny a konečně jsme mohly jít.
"Mňam, to je dobrota," pochutnávala jsem si na snídani.
"Pettigrewová, mohla bys na okamžik?"
"Jasně Blacku, jak si jen naše lordstvo přeje?" uklonila jsem se a šla jsem za ním. Zastavila se před velkou síní. Nějak jsem si toho nevšimla a napálila jsem to do něj.
"Promiň," vydrala jsem ze sebe. Měla jsem namále, abych se úplně nerozřehtala.
"Remus mi říkal, že chceš, abych tě doučoval obranu, je to pravda?"
"No… já, jo, ale neber si to nějak jinak. Jsem v nouzi," řekla jsem.
"Aha, takže já jsem jako nouzovej případ," zvedl obočí. On je tak krásný, proběhlo mi hlavou. Rychle jsem tuto myšlenku zapudila.
"I tak to můžeš brát," pokrčila jsem rameny.
"Tak proč bych to teda měl dělat?"
"Protože mi to tak trochu dlužíš," řekla jsem prostě.
"Cože?"
"No, klidně bych vás mohla nahlásit jako neregistrované zvěromágy," ušklíbla jsem se.
"To bys neudělala."
"Vsaď se, že jo."
"No tak dobře, dneska večer," domluvili jsme se.
***
Šli jsem poměrně rychle. Málem jsem mu nestačila. Za moment jsme se objevili před tou samou zdí, jako minule. Párkrát kolem ní prošel a objevily se dveře. Vešli jsem do nich. Byli jsme v místnosti, která byla jako stvořená pro souboje.
"Tak, kde začneme?"
"Já nevím, radši hned na začátku," usmála jsem se.
Začali jsme tím nejprimitivnějším, a to s expeliarmem. Zkoušeli jsme to docela dlouho. Pořád něco lítalo místností, třeba jako například já, když se mi nepovedlo nějaké kouzlo.
"Myslím, že by to už stačilo, ještě něco mám," řekl po hodině cvičení. Přesně jsem tušila, co "má".
"Tak jo," souhlasila jsem a vrátila jsem se do společenky, kde na něho čekala nějaká fuchtle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leenikk Leenikk | Web | 21. dubna 2008 v 20:11 | Reagovat

Ještě něco mám! Tak to bylo good!

Moc fayná kapča! Škodá, že tak pozdě. Ale chápu tě, když nesjou nápady tak není prostě nic!

Jinak s těma příjmačkama! To jsou paka! Já nechci být hnusná,a le musím se jim pořád smát! Nebo spíš smát se škole! To je prestiž! Všichno jdou na máj, dakol, nebo do Bohumína!Prostě mazec!

2 mystery-diamond mystery-diamond | Web | 21. dubna 2008 v 20:36 | Reagovat

To je nice! Doufam, ze bude pokracko!

A jinak vsechno nejnejnejnej k narozkam!!!!!!!!!!=)

3 Kayla Kayla | 21. dubna 2008 v 20:37 | Reagovat

mazany.............

4 luckily luckily | Web | 21. dubna 2008 v 20:41 | Reagovat

mooooooooc hezkáááá kapitolka...:))) doufám, že další přibude rychle!!!

5 Maysie Maysie | Web | 21. dubna 2008 v 22:08 | Reagovat

Fuchtle..xD

Hezký :o)

6 LiZinKa LiZinKa | 21. dubna 2008 v 22:19 | Reagovat

noo hmm pekné...:)..ale neviem....ešte to nie je ono..také sa mi to zdá..vez života..tá kapča...neviem no...:(

7 Jasane Jasane | E-mail | Web | 22. dubna 2008 v 12:16 | Reagovat

xD Super kapitola! Další...xD Vážně moc pěkný!

8 Lucy Sallieri Lucy Sallieri | Web | 22. dubna 2008 v 14:36 | Reagovat

Doufám, že pokráčko bude co nejdříve...;o) Bylo to pěkný a celkem, taký oddechový, pěkně se to četlo...;o)

9 Koudelacka Koudelacka | 22. dubna 2008 v 16:14 | Reagovat

jj bylo to super... ještě něco mám...  fuchtle... to bylo fakt dobrý :)

10 Fiera- tvé SB Fiera- tvé SB | Web | 22. dubna 2008 v 19:59 | Reagovat

souhlasím s holkama: ještě něco mám a fuchtle fakt dobrý, mě to pobavilo

A ke kapči: Clekem v pohodě, ale až bude příběh pokračovat, tak budou kapitolky lepší. :D Neber si to jako kritizovaní je to jen konstatování.

11 emo.girl-katty emo.girl-katty | Web | 22. dubna 2008 v 21:13 | Reagovat

ahoj,hlasuj pro mě prosíím prosíím tady → http://oroniel15.blog.cz/0804/3-kolo-sonc2-finale#komentar ....díky moc,hlásek ráda oplatím a můžeš si na můj blog napsat o diplomek.....díky moc,jestli hlásneš,jsi fakt zlatíčko..... papa :-*

12 Lady Lady | Web | 23. dubna 2008 v 17:20 | Reagovat

ahojky...:)ak si nájdeš chvíľku čas...tak by si mohla pozrieť aj môj blog....mám aj bleskovku....budem rada:)

13 pantherka pantherka | Web | 25. dubna 2008 v 18:12 | Reagovat

no teda...opět se ti to strašně povedlo :))) Moooc pěkný, jen tak dál ==> těším se na další kapču 0=D? Jo, těším, a moc :D

14 MarryT MarryT | Web | 27. dubna 2008 v 9:02 | Reagovat

Super!! Doufám, že brzy přibude další kapitolka!!!! Pls rychle!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama