17.kapitola

23. března 2008 v 21:57 | Any |  Není všechno, jak se zdá
Jak už jsem psala, teď mě psaní strašně chytlo, tak se činím. Mám další kapitolu. No, podle mě, není nic moc. Moc se mi teda nepovedla, je to dost slaďárna. Tak, kdo to nemá rád, tak to radši ani nečte.
Ale kdo si to přečte, tak KOMENTUJTE!!! a omlouvám se za chyby, protže jsem to po sobě nečetla. Tak se moc omlouvám!!! a berte to s nadhledem. Sama sobě jsem si slíbila, že sem nic nedám, když nebude u předchozí kapitolky víc než 15 komentů, ale nedodržela jsem to. No, ale příště to fakt dodržím, tak se snažte, jestli chcete 18.kapitolu!!!!

Právě jsem vyjídala ledničku. Byla samozřejmě noc, kdyby mě matka viděla, tak mě asi zabije. Celý týden jsem musela dodržovat přísnou dietu, abych prý byla na svatbě krásná a štíhlá. No, ale kdybych tam omdlela z podvýživy, tak to by byl trapas. Ještě by všichni řekli, že si slavný Lucius malfoy vzal ubohou nemocnou slečinku.
"Ehm, ehm." Zastavila jsem se v pohybu, a to, že kousek koláče, který jsem chtěla sníst, se zastavil v polovině cesty k mé puse. Polekaně jsem se otočila a mezi dveřmi stál můj drahý nastávající. Začal se smát, ale ne nuceně, ale upřímně.
"Co tady děláš? Neměla si večeří nebo co?" zeptal se smíchem.
"Večeři? To myslíš těch pár nějakých zrníček? Ty to asi nevíš, ale už týden hladovím, abych byla na naší svatbě prostě neodolatelná," urazila jsem se. Nikdy jsem nebyla zvyklá držet diety. Proč bych měla? Ať si klidně všichni myslí, že jsem tlustá, mě je to jedno.
"Tak to jsem nevěděl, ale jestli chceš, aby toto," prstem ukázal na vyluxovanou ledničku," bylo jen mezi námi, tak budeš muset se mi zavděčit," ušklíbl se laškovně. Povytáhla jsem obočí.
"Přece jsem ti říkala, že až do svatby ne. To už se do zítřka nemůžeš dočkat, nebo co?"
"No, malá pusa by stačila," usmál se. Odložila jsem kousek koláče na stůl a přiblížila jsem se. Zlehka jsem se dotkla jeho rtů. Ten ani na chvilku neváhal, popadl mě za pas a přitáhl si mě blíž. Než jsem stačila nějak reagovat, přitiskl mě na zeď a začal mě zuřivě líbat. Líbá úplně jinak než Sirius. Sirius líbá jemně a něžně, ale Lucius líbá vášnivě.
Pro mě, po neskutečně dlouhé chvíli jsem se od sebe odtrhli. Zhluboka jsem se nadechla a přerývavě jsem dýchala. Málem mě udusil.
Ušklíbl se.
"Říkal jsem ti, že se mnou zažiješ více vášně, než s tím pitomcem Blackem," ušklíbl se. Tím mě namíchl. Vůbec netuší, jaký Sirius je, tak proč ho posuzuje?
"Ty Siriuse vůbec neznáš. A víš, je mnohem lepší než ty," prohlásila jsem ledově. Věděla jsem, že jsem uhodila kladívkem na hřebík.
"Co si dovoluješ porovnávat mě s tím krvezrádcem. Myslel jsem, že jsi už dostala rozum. Ale neboj se, se mnou na něho pěkně rychle zapomeneš."
"To se mýlíš, vždycky, když se spolu budeme milovat, budu si představovat místo tebe jeho," vypustila jsem z pusy to, co jsem ani nechtěla. Rychle jsem si ruku položila na ústa.
"Tak to jsi přehnala," zašeptal ledově a dal mi facku. "Jsi jenom obyčejná děvka, nic jiného."
Dřepěla jsem na zemi a začala jsem se smát.
"Neradila bych ti, abys mě zrovna teď mlátil, jinak budu na svatbě vypadat jako týraná žena a to by jsi nechtěl ne?"
"To máš pravdu, nechtěl. Ale pamatuj si, už mi nikdy nebudeš odporovat, jinak zažiješ peklo," zavrčel rozzlobeně a odešel.
Ještě jsem stihla všechno uklidit, než jsem šla spát. Svatba byla v jedenáct, ale já už jsem musela vstávat v osm, abych se stihla řádně připravit.
***********
Ráno mě probudil budík.
"Sakra. Drž hubu," zaklela jsem. "Tak dneska je den, na která všechny dívky a ženy vzpomínají jako na nejkrásnější chvíle svého života. No, ale pro mě bude vyjímka. Dneska pro mě je den, kdy se navždy připoutám k Malfoyovi a až řeknu osudné "Ano", vše se změní." Proběhlo mi hlavou.Zvedla jsem se z postýlky a protáhla jsem se.
"Prásk!"
"Paní, mám vám udělat účes," pípla skřítka. Posadila sem se pře zrcadlo a skřítka na mě prováděla to, co umí. Můj účes vypadal opravdu složitě, ale přesto krásně. Jemně mě nalíčila, vypadala jsem fakt úžasně. Obvykle netrpím samochválou, ale tohle bylo prostě krásné. Když bylo dílo zcela dodělané, jsem poděkovala. Skřítka zmizela a já jsem se ještě půl hodiny prohlížela v zrcadle.
No tak to bychom měli, teď šaty. Když jsem na ně pomyslela, hned se objevily na moji posteli. Přiložila jsem si ruku k puse a vykulila jsem na ně oči.
"Pane bože, ty si snad ani nezasloužím. Jsou nádherné," řekla jsem si sama pro sebe. Pomalu jsem je vzala do náručí, měla jsem strach, abych je nezničila. Byly tak jemné na dotek jako samet. Nevím, co mě to popadlo, ale začala jsem brečet. Teď po dlouhé době mě zase přepadla vlna smutku. Šaty jsem položila na židli a sedla jsem si na postel. Hlavu jsem složila do dlaní. Přece teď není ta správná doba na brek. Setřela jsem si slzy a znovu jsem se nalíčila.
Oblékla jsem si šaty a znovu jsem se posívala do zrcadla. Vypadala jsem jako princezna. Sama sebe jsem v zrcadle nepoznávala. Musela jsem ještě napsat dopis, naposledy se rozloučit.
Milý Siriusi,
Chtěla bych ti toho tolik říct, ale už mám málo času. Za necelou hodinu se budu vdávat za Luciuse. Jen bych ti chtěla říct, že tě miluji a kdybys sis to nechal vysvětlit, pochopil bys, že Lucius jenom kecal, a že to není pravda. Nikdy jsem s ním nespala ani teď. Mám málo času. Navždy tě budu milovat. S bohem,
Alex
Naposledy sem si šaty uhladila a mohla jsem vyrazit. Pomalinku jsem sešla schody, tam na mě čekala celá má rodina. Všichni na mě s obdivem zírali. V duchu jsem se usmála. Podala jsem Luciusovi ruku a ten ji sevře v té své.
"Vypadáš nádherně," zašeptal, abych to slyšela jen já.
"Díky." Otevřely se dveře a venku na nás čekal nějaký kočár. Na chvíli mě to udivilo, kočár je přece v pohádkách, ne? No, ale u Malfoyů je všechno možné. Lucius mi pomohl do něho nasednout. Bylo to opravdu romantické, ale se Siriusem by to bylo úžasné. Kočár nepříjemně kodrcal, tak nějak jako vlak. Jeli jsem docela dlouho a žádný z nás nepromluvil. Moc do řeči mi nebylo. Cítila jsem se úzko, něco mi pořád říkalo, až to nedělám, že nemusím. Musím, co bych jinak dělala. Ani nemám, proč. Předtím jsem měla důvod, Siriuse. On byl ten, kvůli komu jsem si pořád nechávala chladnou hlavu.
"Už jsme tady," šeptl mi. Na chvíli jsem zavřela oči, psychicky jsem se na tento okamžik připravovala. Nejdříve vylezl Lucius a potom byla řada na mě. Podal mi ruku, a já jsem bez problému vylezla. Kolem nás byli samí hosté. Přísahala bych, že jsem tam zahlédla i jeho, ale to asi těžko. Mu už jsem úplně fuk.
"Nevěsta," zaslechla jsem pár hlasů. Byli ze mě paf.
"Proč na mě tak zírají?" zeptala jsem se.
"Asi závidí, že jsi tak krásná," odpověděl hned. Kývla jsem hlavou. Spolu jsme vešli do velkých dveří. Na obou krajích byli lavice a na nich už seděli nedočkaví hosté. Po koberečku jsme bok po boku došli až na konec, kde stál nějaký chlap a měl na sobě nějaký kostým. Zvedl ruku a tím si hned sjednal klid.
"Sešli jsme se zde, abychom spojili svazek manželský.
Pane Luciusi Malfoyi, berete si za svou právoplatnou manželku slečnu Alexandru Robertovou. Budete ji ctít, milovat, budete spolu žít v nemoci i ve zdraví, v chudobě i v bohatství?" řekl pronikavým hlasem do hrobového ticha.
"Ano beru," řekl zřetelne a usmál se na mě.
"A teď vy slečno Alexandro Robertsová, berete si za svého právoplatného manžela pana Luciuse Malfoye. Budeteho ctít, milovat, budete spolu žít v nemoci i ve zdraví, v chudobě i v bohatství?"
Nevnímala jsem. Podívala jsem se do sálu. Byl tam, seděl na konci sálu, určitě. Tvářil se smutně a hleděl na mě. Dívali jsme si do očí. To, co jsem spatřila mi vyrazilo dech. Byla tam láska, láska, kterou jsem tolikrát viděla v jeho bouřkových očích. Do očí se mi nahrnuly slzy.
"Nemůžu," zašeptal jsem.
"Prosím?" otázal se ten chlap.
"Ne, neberu," vykřikla jsem a utíkala jsem k němu. Ale než jsem stihla udělat jeden krok, někdo mě zastavil.
"Cože?" zasyčel a držel mi paži v pevném sevření.
"Slyšel jsi. Nechci tě, nikdy tě nebudu poslouchat," křičela jsem na něho a vymanila se z jeho sevření. Utíkala jsem k němu. Uviděla jsem, jak se postavil. Doběhla jsem k němu.
"Siriusi, já…" začala jsem a on mě umlčel.
"Tady ne," zašeptal a chytil mě za ruku a přemístili jsme se.
"Kde to jsme?" rozhlížela jsem se. Bylo to tady útulné a svým způsobem hezké.
"U mě doma."
"Aha, vypadá to tu, jako by tady bydlel samotný chlap," ušklíbla jsem se, ale tentokrát nebyl čas na žerty.
"Chtěl bych s tebou mluvit. Byla pravda to, to jsi mi psala v tom dopise?" ujišťoval se.
"Siriusi, teď mě poslouchej," řekla jsem a vzala jsem mu hlavu do svých dlaní," nikdy jsem ti nelhala, tedy pokud nepočítáš tu lež o mé identitě. Miluji tě a nikdy nepřestanu. Nikdy," opakovala jsem. Usmál se, přitáhl si mě blíž a políbil mě.
Začala jsem brečet, tak se ode mě odtáhl.
"Děje se něco?" zeptal se vystrašeně.
"Nemůžu tomu uvěřit, že jsme tady spolu. Není to jen sen?" pohlédla jsem mu zpříma do očí, takže jsem si musela stoupnout na špičky.
"Ne neboj se. Tohle je doopravdy." Znovu jsme se políbili a já jsem měla pocit, že všechno bude už v pořádku. Najednou si Sirius poklekl a sevřel ruku v té své.
"Alexandro Robertsová, ženou mého života, vezmeš si mě?" Do očí se mi nahrnuly slzy, nemohla jsem uvěřit svým očím, ani svým uším.
"Ano, ano," přikývla jsem. Popadl mě do náručí, zvedl mě do vzduchu a zatočil se mnou. Zasmála jsem se.
"Siriusi. Přestaň!!" smála jsem se, taky se zasmál. Položil mě na postel a lehl si vedle mě.
"Už jsem ti říkal, že vypadáš nádherně?"
"Ne," usmála jsme se.
"Tak teď ti to říkám," řekla a já jsem se zase začala smát. Otočil se na mě a díval se na mě.
"Co je?"
"Co by, nic," řekl a přitulil se ke mně. Nevím, jak dlouho jsme tam takhle leželi, ale bylo mi po dlouhé době zase nádherně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nattka Nattka | Web | 23. března 2008 v 22:16 | Reagovat

super opět první koment, bylo to fakt úžasný, i kdzž jsem to po tobě musela opravovat :-)

2 Theresa Theresa | 23. března 2008 v 22:29 | Reagovat

Jo, mas pravdu trochu sladak, ale i ty musi byt, kdyz tam nic jinyho nejde, ale i tak hezky

3 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 24. března 2008 v 1:39 | Reagovat

Krásný...já jsem se málem rozbrečela..nemám co k tomu dodat, jenom asi, že je to krásný a aby jsi pokračovala dál:o)

4 KiVi KiVi | Web | 24. března 2008 v 1:54 | Reagovat

krása ale já tajně doufala že bude s Luciusem....tam chudák zůstal u oltáře stát sám..:'( dost velkej slaďák ale já bych stejně radší Lucíka :)

5 Leenikk Leenikk | Web | 24. března 2008 v 7:51 | Reagovat

Ani co ti mám napsat? Prostě naprosto dokonalé!  Nakonci krasnoucký sladák! Konečně nějaký happyend, ne? Tak honem dlasi!

Super, bomba, skvělá kapča!

6 Leenikk Leenikk | Web | 24. března 2008 v 7:52 | Reagovat

To si říkala, že může každý 2 komenty! Takže moc se ti to poveldo, těším s ena další! Tak lidi, pošte ty komenty, ona je to schopna napsat hned!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

7 Jasane Jasane | E-mail | Web | 24. března 2008 v 9:11 | Reagovat

Je to skvělý!!!! Super kapitola a já slaďáky ráda xD Super kapča:)Jsem upe ráda, že je se Siriem xD Super!!! Prosíííííííííííííím dalšíííí!!!!

8 Jasane Jasane | E-mail | Web | 24. března 2008 v 9:12 | Reagovat

Leenikk: Vážně? Supa píšu další xD Jo a prosím happy end!!:)Plošim, plošim *smutně koukám*

9 MarryT MarryT | Web | 24. března 2008 v 9:54 | Reagovat

Super kapča a ten konec úžasný! Mno taky bych od toho parchanta utekla ;-)

10 Kayla Kayla | 24. března 2008 v 10:01 | Reagovat

nadhera uz se vazne tesim na dalsi tak doufam ze tu neco brzo pribude!

11 Bufala Bufala | 24. března 2008 v 10:04 | Reagovat

super kapitola prosím at to skončí happy endem prosím

12 luckily luckily | Web | 24. března 2008 v 10:17 | Reagovat

to bylo naprosto nádherné!! já z toho ještě teď nemůžu...:)))

A kdyby to skončilo happy endem, tak bych se nezlobila...:)))

13 Keksík Keksík | 24. března 2008 v 12:33 | Reagovat

super uplne uzasne jsem rada ze si Alex Malfoye nakonec nevzala

14 LiZinKa LiZinKa | 24. března 2008 v 14:15 | Reagovat

noo super..krasa..som rada..ze si ho nevzala:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D.....super..fakt..pekny koniec..no som zvedava na dalsiu kapcu:)

15 cassiopea cassiopea | Web | 24. března 2008 v 15:28 | Reagovat

nádherná kapitola!!!krásna!

rýchlo ďalšiu!!rýchlo!:)

16 Lilianne Lilianne | 24. března 2008 v 17:22 | Reagovat

ja tedy opravdu pravidelně nekomentuju(stydim se), ale tahle kapitolka urcite okomentovat chce!:)Jednak proto aby se tu objevila nova kapitola a taky hlavne proto, ze tenhle cely pribeh je vazne uzasny!

17 Leenikk Leenikk | Web | 24. března 2008 v 17:55 | Reagovat

No chtěla si 15 komentů? No jestli jo, tak jsou tady! Já vím, že jsem říkala, že... ale teď na to ser! A napiš další když tě to tak teďka baví! Je to super, čupr povídka!

Ps: Co tabu - to úchyl! :))) my víme!

18 Elena Elena | 24. března 2008 v 17:59 | Reagovat

Rychle další! Pls!

19 Jenny Jenny | Web | 26. března 2008 v 14:40 | Reagovat

To bylo uuuužasný...sem slintala na obrazovku=D Super, že mu tekla, hajzlovi jednomu=D Perfektní kapitola!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama