16.kapitola

22. března 2008 v 19:19 | Any |  Není všechno, jak se zdá
Tak se opět hlásím s další pokračováním k povídce Není všechno, jak se zdá. Už se chyluje ke konci, a z toho je mi nějak smutno. Nebudu předbíhat, ještě pár kapitol, tak to budete muset ještě chvíli přetrpět.Jinak k téhle kapitole není moc děje, ale spíš těch pocitů. Omloouvám se za chyby a KOMENTUJTE VŠiCHNI!!! Omlouvám se zy chyby.
Ps: Že tuhle kapitolu jsem sem vložila tak brzy, děkujte zlatíčkám opět Jasaně a Neře.
Tak pa py Any

Seděla jsem v kupé se skloněnou hlavou. Po tvářích mi tekly slzy. Nemohla jsem uvěřit tomu, že je konec. Konec toho, co mě drželo dá se říct při životě. Díky lásce, kterou jsem cítila, jsem se ještě nešla zahrabat. Ale on mě zničil. Zničil to, co jsem k němu cítila. Lžu. Lžu si sama sobě. Pořád ho miluji, tenhle cit se mě už nikdy nepustí. Netušila jsem, že bez něho nemůžu žít. Uběhla krátká chvíle, kdy jsme se pohádali, snažila jsem se mu to vysvětlit, ale on si nedal říct. Ani mě nevyslechl. A právě od té doby chodím jako tělo bez duše. Pořádně jsem se ani nezasmála, bylo mi všechno jedno. James se mu snažil domluvit, aby mě aspoň chvíli poslouchal, ale nepovedlo se mu to. Pořád jenom opakuje, že jsem jenom děvka. Je hrdý a nechce si připustit, že se mílí.
Začal zase být tím, čím byl něž se mnou začal chodit. Chodil od postele k posteli a to mě nejvíc bolelo. Celé noci jsem probrečela, Lily se snažila mě utěšit. Neposlouchala jsem ji. Byla jsem jako živá mrtvola, kruhy pod očima a kráčela jsem po hradě jako duch. Hodně mě to vzalo. V astronomické věži mi bylo nejlépe, seděla jsem na studené zemi a brečela. Nikdo mě nerušil. Takhle to probíhalo celou dobu.
Jak už jsem říkala, sedím ve vlaku. Jedeme domů na prázdniny. Neobešlo se to bez slz, které studenti ronily. Opouštěli svůj druhý domov a už se neměli nikdy vrátit. Pro mě to bylo lehčí, chodila jsem do Bradavic jen jeden rok, ale i tak jsem si to tam zamilovala.
Jedu k Malfoyovým, do jejich honosného domu. Matka to tak zařídila, abych pár týdnů před svatbou bydlela se svým snoubencem.
Prudce se otevřely dveře kupé.
"Alex, tady jsi. Nemohla jsem tě nikde najít," vydechla úlevně Lily, jen ona stála při mně v nejtěžší chvíli mého života.
Zvedla jsem k ní hlavu a pousmála se.
"Alex. Nebreč už. Všechno bude dobré," uchlácholila mě a sedla si ke mně.
"Ne Lily. Nebude. Nikdy to už nebude dobré," vzlykla jsem.
"Všechno přebolí. Uvidíš."
Usmála jsem a hřbetem ruky jsem si setřela slzy.
"Uvidíme se někdy o prázdninách?"
"No jasně. Jsme přece kamarádky a musíme držet spolu," řekla upřímně a já jsem ji za to byla vděčná.
"Nebude tě James hledat?"
"Prosím tě. On se vybavuje se sýma kamarádama, ty mě potřebuješ víc," usmála se a dala mi ruku na rameno.
*********
Vlak začal zpomalovat. Zvedla jsem se sedadla a vzala si do ruky kufr.
"Lily, měli bychom jít," řekla jsem a ona souhlasila.
Na nástupišti postávali šťastní rodiče, kteří čekali na svoje dětičky. Zahlédla jsem Luciuse, tak jsem za ním chtěla jít.
"Lily, já už musím jít. Napíšu ti a někde se sejdeme," řekla jsem a Lily odešla za nedočkavým Jamese. Vedle něho postával Sirius. Slušelo mu to jako obvykle, ale taky už nebyl takový jako dřív, to mi potvrdila i Lily. Usmála jsem se.
"Nikdy na tebe nezapomenu," proběhlo mi hlavou.
"Nad čím přemýšlíš miláčku," ozval se za mnou Luciusův hlas. Leknutím jsem nadskočila. Před nedávnem bych mu něco jedovatého odsekla, ale ty časy jsou už pryč.
"Ale nad ničím. Půjdeme?" nuceně jsem se usmála. Zůstal zaraženě stát. "Děje se něco?"
"Nic, jenom že jsi taková milá." Pokrčila jsem rameny a přemýstili jsme se do toho doupěte. Vyadal to tady stejně jako minule.
"Doro!"
Prásk!" ozvalo se hlasitě.
"Ano pane?"
"Odnes nám věci do pokoje," rozkázal.
"Ano pane, ale vaše matka rozkázala, aby slečna měla svůj pokoj, aby jste se sa sebě nemačkali," pípla skřítka a Lucius začínal rudnout. Už se nadechoval...
"To je v pořádku Luciusi. Budu hned vedle, kdyby jsi něco potřeboval," řekla jsem. Oddychla jsem si. Nemusela jsem být s tím úchylem v jedné místnosti. Vešla jsem schody a vyblila jsem si věci. Nebylo toho moc, ale na ty 2 týdny mi to stačilo.
Hned, jak jsem si vybalila brk a pergamen jsem napsla Lily.
Ahoj Lily,
mohli by jsem se někde sejít a oslavit konec školy. Napiš mi kdy a kde, ale jestli už máš jiný program zařčínající na J, je to v pořádku, ale pro jistotu mi napiš.
Pa Alex.
Odložila jsem brk a poslala dopis po sově. Zanedlouho mi přišla odpověď.
Ahoj Alex,
určitě si na tebe najdu čas. Tak co třeba zítra v 10 U Tří košťat.
Lily
Takže to bych měla, mám hlad, půjdu se naobědvat. Dole už jedl i Lucius, tak jsem se k němu přidala.
"Tak co zítra podniknem?" zeptal se po chvíli.
"Promiň, ale už něco mám," řekla jsem nepřítomně.
"Cože? S kým jdeš ven. Jako tvůj budoucí manžel mám právo to vědět!"
"Promiň, ale tobě se nemusím zpovídat. A když mě teď omluvíš, jdu si lehnout. Jsem unavená." Odešla jsem. Zaraženě se na mě díval. Vždycky jsem ho uměla vyvést z omylu.
Ležela jsem v posteli a nudila se. Zvedla jsem a šla se projít. Samozřejmě na mě dole čekal můj "hlídací pes". Zakoulela jsem očima. Co ten tady zase dělá. Nevšímala jsem si ho a prošla kolem něho.
"Kam zase jdeš? Doufám že ne za tím krvezrádcem."
"Ne, za ním nejdu. A tobě je do toho prd. Tak se o mě nestarej. Můžu si dělat, co chci," odsekla jsem. Venku bylo nádherně. Kousek od domu byl les. Nejlepší místo na pročištěění hlavy. Kráčela jsem po pěšince a nasávala jsem vzduch lesa. Ptáčci si prozpěvovali a kousek přede mnou jsem zahlédla srnku, která ukusovala trávu. Usmála jsem se. Kousek dál jsem našla borůvky. Pár jsem si natrhala a dala si je do pusy. Nevím, jak dlouho jsem tady byla, ale tohle místo mě uklidňovalo. Už se stmívalo, nebe začínalo mít temnou barvu. Nejlepší bude, vrátit se.,
Nikdo na chodbě už nebyl, tak jsem šla do svého pokoje. No a tam na mě samozřejmě čekal on.
"Co je zase?"
"Nic, měl jsem o tebe strach. Není dobrý nápad se toulat sama, když je tma," oznámil mi. Tohle mě trošičku udivilo, že on by měl o někoho strach, nebo to na mě jenom hraje.
"Už je pozdě, půjdu spát. Tak kdybys ráčil odtud vypadnout, bylo by to ideální," řekla jsem sladce. Dveře se zavřely a já jsem se šla osprchovat. Užívala jsem si té pohody.
V pokoji byl zase on. To my snad dělá schválně.Nedá mi ani 10 minut pokoj.
"Co tady zase děláš?"
"Coby, nemůžu přijít za svoji snoubenkou," opáčil s úšklebkem. Přiblížil se ke mně a políbil mě. Byl to drsný polibek, plný vášně. Proč bych to nemohla udělat. Nic mě už k nikomu neváže. Ale přeci nejsem děvka. Když on mě už podváděl, proč bych nemohla já?
Pro něho to byl pokyn, že může pokračovat dál. Vzal mě do náruče a donesl mě na mou postel. Položil mě do peřin a zalehl mě.
Rukama putoval pod mou košili. Konečně jsem se zase cítila něčí blízkost, i když to byl Lucius. V téhle chvíli mi to bylo jedno. Zajela jsem mu rukama pod tričko a hladila jsem jeho svaly. Už mi chtěl sundat mou košilku, ale najednou jsem si vzpomněla jaké to bylo se Siriusem. Tohle přeci nemůžu udělat, zradila bych sama sebe.
"Ne," šeptla jsem a vymanila jsem se z jeho sevření.
"Co se děje miláčku. Myslel jsem, že to chceš," promluvil laškovným tónem hlasu.
"Ne nechci." Do očí se mi zase hrnuly slzy. Snažila jsem se je zahnat, zamrkala jsem.
"Ale no tak. Myslel jsem, že už jste s Blackem..."
"To jo, ale já prostě ještě nemůžu. Ještě to je brzy. Počkej do svatby, potom ti to vynahradím."
"Dobře kotě. Svatba stejně bude co nevidět," ušklíbl se a odešel z pokoje. Lehla jsem do postele a rozbrečela jsem se. Zase jsem měla před očima jeho tvář, jeho úsměv. Nemůžu bez něho žít, nevydržím to. Nikdy jsem si nemyslela, že mě láska bude tak trápit. On si někde určitě užívá s nějakou barbie a já tady pro něho brečím. Musím přestat, už kvůli sobě. Zachumlala jsem se do peřin a po chvilce jsem usnula.
"PRÁSK!" ozvalo se hlasitě, až mě to probudilo. Zívla jsem podívala jsem se na vyruištele.
"Paní, máte v jídelně snídani," oznámila a uklonila se. Podívala jsem se na hodiny. Sakra, je půl desáté. Za půl hodiny jsem měla sraz s Lily. Rychle jsem na sebe hodila šaty, jemně jsem se nalíčila a běžela jsem dolů na snídani.
"Ahoj drahoušku," pozdravil mě.
"Čau nemám čas," pípla jsem udýchaně. Kousla jsem si toastu a podívala jsem se na hodinky. Za pět minut deset. Rychle jsem se přemístila. Lily už tam čekala.
"Promiň. Před chvíli jsem vstala, jen tak jsem to stihla."
"To je dobré, posaď se a povídej," pobídla mě.
"Co bych měla říkat," pokrčila jsem rameny.
"Jak se tam cítíš. U něho. Není na tebe zlý?"
"Ne, je to lepší než předtím. Akorát…" přerušila jsem to, nechtělo se mi o tom mluvit.
"Co akorát. Udělal ti něco?"
"Ne, ale málem se to stalo. Mezi náma…"
"Co to znamená "málem"?"
"Potom jsem řekla ne. Nemohla jsem mu to udělat. Já nevím, jsem blbá, ale miluji ho. Já vím, on si někde s někým užívá a já se jenom trápím," zakroutila jsem hlavou a usrkla ohnivé whisky.
"Ne on se taky trápí. Sice zase začal chodit s tolika holkama, ale nevypadá to jako přetím, než jsi přišla," zašeptala lítostivě.
"Prosím tě o Siriusovi se nechci bavit. A co ty a James?" změnila jsem téma. Lily se hned toho chytila a začala o něm básnit. Jak je úžasný, krásný, hodný, roztomilý. Nasmáli jsem se ještě hodně, ale už bylo pozdě a já jsem si to s Luciusem nechtěla rozházet.
Rozloučili jsme se a já jsem trošku podnapilá vrátila do "našeho domu". Doplazila jsemse nahoru a lehla jsem do postele, hned na to jsem usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Natusz Natusz | Web | 22. března 2008 v 19:52 | Reagovat

jéé první koment no bylo to užasné piš dál

2 Kayla Kayla | 22. března 2008 v 19:59 | Reagovat

super povedene ja vim asi se uz opakuju ale chtelo by to pokracko!:)

3 Theresa Theresa | 22. března 2008 v 20:14 | Reagovat

Nesnasim Luciuse Malfoye! Jinak to bylo moc hezky.

4 luckily luckily | Web | 22. března 2008 v 20:43 | Reagovat

skvělé, já z toho nemůžu..:) rychle další kapitolku.. Kdyby byla ještě dneska, nezlobila bych se....:)))))

5 leenikk leenikk | Web | 22. března 2008 v 21:10 | Reagovat

Prostě úplně neskutečně skvělé! Já nevím, co psát.. Jen hned další!

6 Jasane Jasane | E-mail | Web | 22. března 2008 v 21:37 | Reagovat

Wow! Skvělý!!!:)Jsem ráda, že si ji sem dala:) Jinak obsah je skvělej! Je to krásně napsnaný a já to do další kapitoly asi nevdiržim xD Ale nebudu tě terorovat no... Jo a jako nevim za co děkuješ xD

7 LiZinKa LiZinKa | 22. března 2008 v 22:24 | Reagovat

noo teda..dost prekvapive...aj keby som bola neviem aka zufala..tak LUCIUS??Hroza.....ona proste patri k Siriusovi!!Uz sa tesim na dalsiu kapcu:)

8 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 23. března 2008 v 0:16 | Reagovat

Skvělý!!! Rychle další kapču!! Prosííímm!!:o)

9 Desdemona Desdemona | E-mail | Web | 23. března 2008 v 9:40 | Reagovat

ahojik, Any, spřátelím se moc ráda, tvoje povídka se mi líbí:)

10 Desdemona Desdemona | E-mail | Web | 23. března 2008 v 9:40 | Reagovat

ahojik, Any, spřátelím se moc ráda, tvoje povídka se mi líbí:)

11 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 23. března 2008 v 14:09 | Reagovat

Dělej!! Tu další kapču!!!!!!!!!:o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama