14.kapitola

18. března 2008 v 16:19 | Any |  Není všechno, jak se zdá
Volejte sláva a tři dny se radujte!!!
Konečně jsem dopsala 14 kapitolu. Chtěla bych ji věnovat všem, kdo ji čtou a hlavně Jasaně, Cassiopee a Leenikkovi za jejich vytrvalost. Jinak nevím, co ke kapitole říct, snad jen to, že se za chyby omlouvám a hezké čtení.
A hlavně KOMENTUJTE!!!

Ruce jsem měla založené a čekala jsem, kdy tahle trapárna skončí. Popíjela jsem víno. Stála jsem už tady bez mála už půl hodiny a nikdo si toho asi ani nevšiml.
Rozhlédla jsem se kolem sebe. Skoro všichni už byli opilí, ale mě to nijak nevadilo. Užívala jsem si toho, že mě nikdo neotravoval.
"Kde máme naše snoubence?" zaslechla jsem hlas, která patřil mé matce. Taky už měla pěkně upito, zítra bude mít opici, ale přeju jí to. Protočila jsem oči v sloup.
"Tady je!" zvolala nadšeně, když mě konečně našla. "Pusťe hudbu, snoubenci nám zatančí!" volala a trochu se kolíbala. Hlasitě jsem si povzdechla. Šla jsem směrem k Luciusovi, chytil mě za ruku a táhl mě na taneční parket. Pořádně si mě k sobě přitiskl.
"Přestaň, udusíš mě," štěkla jsem a trochu jsem se od něho odstrčila. Moc to nešlo, měl velkou sílu. Cítila jsem jeho dech na mém krku, bylo mi to nepříjemné.
"Víš o tom, že tady přes noc zůstáváš," pošeptal mi radostně do ucha. Zpozorněla jsem a ztuhla.
"Co-že?" vykoktala jsem. Byla jsem vyděšená. Sirius to neví, bude mít o mě strach.
"Slyšela jsi dobře, kočičko. Dneska v noci si to páradně užijeme," zašeptal úlisně. Sundala jsem jeho pracky z mého tělo a zasyčela jsem.
"Nikdy, slyšíš. S tebou nikdy nic mít nebudu."
Pobavěně se zasmál. "To si jenom myslíš."
"Já to vím," odsekla jsem, otočila jsem se na podpadku a odkráčela pryč. Přesněji za matkou, abych se ujistila o tom, co jsem se právě dozvěděla.
"Matko, matko!" volal jsem na ní. Popíjela a něčemu se hlasitě smála.
"Co je? Nevidíš, že se tady bavím. Jdi za svým snoubencem!" rozkázala.
"Ne matko. Chci vědět, jestli je pravda, že tady přes noc zůstáváme.
"Ale jistě drahoušku. Sám Lucius mě o to požádal, tak jsem si řekla, proč ne," pokrčila rameny.
"A mě se nikdo samozřejmě neptal!" křikla jsem a odběhla jsem z toho všeho zmatku. Na chodbě bylo ticho, až na doznívající hluk, který se dral z oslavy.
"Proč to tu třeba nějak neprozkoumat, když už jsem tady," řekla jsem si sama pro sebe. Dlouhé kamenné schodiště se tyčilo uprostřed chodby. Vyšla jsem po něm nahoru. Vypadalo to tady vznešně a noblesně. Kolem mě byly dveře, které vedly do pokojů. Hned ty první jsem otevřela. Místnost byla útulná, ale tmavá, jako většina částí domu. Vlevo byla velká postel a vedle ní noční stolek. Na stolku byl budík a jmenovka. Tak tady spí Lucius. Má to tady moc krásné. o takovém pokoji by se mi mohlo akorát tak zdát. Sedla jsem si na postel a pozorně jsem si místnost prohlédla. V druhé části pokoje byl psací stůl a na něm pohozené pergameny. Byla jsem už unavená, tak jsem si na chvíli lehla do měkkoučké postýlky. Nevím, jak dlouho jsem tak ležela, ale vyrušily mě až kroky.Prudce jsem se posadila. Dveře se otevřely a dovnitř vešel rozezlený Lucius.
"Á tady jsi, Nemohl jsem tě nikde najít," ušklíbl se pobaveně.
"Ty mě nemáš co hledat. Můžu si dělat, co chci. A teď dovol, půjdu dolů," řekla jsem a pokusila jsem se kolem něj projít.
"Ale kampak, nikam nepůjdeš," chytil mě za ruku.
"To si jenom myslíš. Nejsem tvůj majetek, nemusím tě poslouchat," zavrčela jsem.
"To možná nejsi, ale budeš paní Malfoyová a ty vždycky poslouchají své manžele. A ty nebudeš vyjímka," rozčílil se.
"Ale možná sis nevšimnul takového malinkého háčku, já nejsem paní Malfoyová," řekla jsem klidně, ale uvnitř sebe jsem klidná nebyla ani v nejmenším.
"Nevadí. Dneska stejně spíš u mě v pokoji. Vynahradíme si to někdy jindy," zabručel a já jsem se už neudržela. Vytrhla jsem se mu a ubalila jsem mu pořádnou facku. Stál udiveně a vykuleně na mě zíral.
"To je pro příště, abys věděl, jak se máš pře dámou chovat." S hrdým výrazem jsem odkráčela. Když jsem sešla ze schodů, tak jsem se hlasitě rozesmála. Tak tohle se mi povedlo. Upravila jsem si šaty a vešla jsem do toho dění. Vlastně tohle všechno bylo kvůli mě. Kvůli "snoubencům". Nevím, co se to se mnou děje, ale vůbec jsem neměla z něho strach. Sama sebe jsem nechápala. Přetím jsem se modlila, abych ho zase nemusela potkat, ale teď ho klidně pošlu někam. Měla jsem z toho dobrý pocit.
Sedla jsem si a čakala jsem až to skončí.
**********
"Nashledanou příště," rozloučili se Malfoyovi s posledním hostem.
"Doro!"
"Ano paní?" pískal skřítka.
"Všechnko tady ukliď," rozkázala.
"Alexandro, drahoušku. Běž nahoru za Luciuskem. Z jeho pokoje vedou dveře do koupelny. Můžeš se osprchovat," sladce se usmála. Ten její ksicht byl až moc přelazený.
"Ano," kývla jsem hlavou a sladce se usmála. Znovu jsem vyšla ty dlouhý schody. Prostě hrůza. Otevřela jsem dveře, vztala si ručhník a noční košily a odešla jsem do koupeny. Luciuse jsem naprosto ignorovala. Za sebou jsem zamkla dveře a začal se sprchovat. Horká voda mi dopadala na pokožku. Zaklonila jsem hlavu. Svaly jsem měla stuhlé a chtělo se mi spát.
V noční košli jsem vyšla z koupelny. Lucius už ležel vposteli. Asi se byl sprchovat někde jinde. Rozhodla jsem se, že ho budu nadále ignorovat. Lehla jsem do postele a přikryla jsem se peřinou. Matka mi samozřejmě přibalila tu nejkratší noční košily, jakou jsem doma měla. Zákon schválnosti. Posunula jsem se co nejdál od něho. Asi mu to ani v nejmenším nevadilo, rukou se dotkl mého odhaleného stehna. Jeho ruku jsem okamžitě odstrčila. Uchetchtl se. Více se ke mně přitulil, až byl namačkaný přímo na mně. Protočila jsem oči v sloup. No, když si nic jiného nedovolí, tak ho nechám. Začal mě líbat na krk a rukama zajížděl, kam neměl.
"Přestaň," okřikla jsem ho přísně. pobaveně se ušklíbl a pokračoval v tom, kde začal. Tentokrát ale eintenzivněji. Začala jsem ho odstrkovat.
"Neh toho," zapištěla jsem, když už jsem věděla, že proti němu nemám žádnou šanci.
"Ale notak. Přece nebudeš dělat drahoty," řekl a začal mi svlékat to málo, co jsem na sobě měla. Začala jsem se ošívat a tlouct do něj pěstmi. Potom jsem ho kopla do choulostivého místa. Bolestně zaúpěl a odtrhl se ode mně. Hned jsem toho využila. Zvedla jsem se a utekla jsem ven z pokoje. Běžela jsem daleko od něho. Daleko od toho hajzla. Zastavila jsem se a zrychleně jsem dýchala. Počkám, než usne. Potom budu mít doufám klid. Sedla jsem si kamennou podlahu a čekala. Očí se mi zavíraly.
Trhnutím jsem se probudila. Saka, jak dlouho jsem tady byla. Byla mi zima a bolelo mě celé tělo. Zvedla jsem se a potochu jsem se doplížila do pokoje. Lucius klidně spal. Oddychla jsem si. Lehla jsem si a usnula.
******
Vzbudila jsem se a cítila jsem teplo něčího těla. Mylela jsem si, že je to Sirius a ještě více jsem se přitulila.
"Dobré ráno miláčku," zašeptal mi ledový hlas do ucha. Zpozorněla jsem. Takový hlas nemá Sirius. Vybavil se mi včerejší den a noc. Prudce jsem se posadila a odstrčila ho.
"Co-co?" nemohla jsem najít vhodné slovo. "Co tady dělám?"
"Coby. Spala jsi tu."
Rychle jsem sesbírala z postele a utíkala do koupelny. Jen klid. Obleču se a rychle se přemístím do Bradavic. Bude ještě brzo. Hodila jsem na sebe šaty a upravila se. Pomyslela jsem na náš pokoj v Bradavích. Potom jsem cítila, jak mě někdo protahuje úřes tenké brčko. Vše se rozjasnilo a já jsem stála u své postele.
Všichni spali, až na Siriuse.
"Kde jsi byla celou noc?!" vyštěkl na mě. Překvapeně jsem zamrkala.
""Na té oslavě. Nakonec jsem tam musela přespat," řekla jsem.
"Cože a to mi říkáš jen tak," teď už z něj sršely blesky.
"Proč bych nemohla. Neudělala jsem nic hrozného."
"Nic hrozného? Přes noc jsi někde kdoví kde a s kým!"
"Vždyť jsi to věděl, že máme zásnuby. Tak na mě nekřič, nejsem tvůj majetek."
"To njesi, ale myslel jsem, že ti na mě záleží," vytknul mi. Nevěřila jsem si svým očím.
"Ale Siriusi. Posloucháš se vůbec. Já tě miluji a přece se nebudeme kvůli němu hádat," řekla jsem a přiblížila jsem se k němu blíž.
"Máš pravdu. Nebudeme," usmál se . Přitáhl si mě blíž k sobě a políbil mě. Pohladila jsem hopo tváři. Rozhlédla jsem se kolem. Kluci, přes chvíli spící, už nás teď pozorovali a otevřenou pusou.
"Nepůjdem na snídani? Mám strašný hlad. Nechtěla jsem v tom doupěti hrůzy zůstat na snídani."
"Jasně," přitakal.
Byla neděle, všechny úkoly jsem už měla a kluci si už to taky stihli opsat.
"Nepůjdem ven. Je tam tak krásně," navrhla jsem. Všichni nadšeně přitakali. Venku bylo opravdu nádherně. Bylo docela teplo, tak jsme si sedli pod "náš" strom a jen tak jsem odpočívali. Sirius si hrál s mými vlasy. Ležela jsem v měkké trávě a poslouchala jemný vítr. Najednou jako by ze mně všechno spadlo, nedělala jsem si s ničím hlavu. Jen jsem ležela a užívala si téhle chvíle. Sirius s Jamesem povídla o famrfrpálu a zanedlouho k nám přišla i Lily.
"Ahoj," zvolala nadšeně a sedla si vedle Jamese.
"Ahoj Lily," usmál se James a dal ji ruku kolem ramen, vůbec se nabránila a opřela se o něj. Znovu jsem zavřela oči. Asi jsem usnula. Probudil mě až hluk. Otevřela jsem oči.¨
"Víš co, dej nám pokoj. My se o tebe taky nestaráme," zavrčel James.
"Ty se do toho nepleť Pottere. Jsi jenom obyčejnéj mudlomil," ušklíbl se ledově Malfoy. James se už chtěl na něho vrhnout.
"Jamesi, nech to být. On ti za to nestojí," usměrňovala jsem ho. Po chvíli asi uznal, že mám pravdu.
"Ty si na tom dost bledě, když tě musí usměrňovat taková děvka," zasmál se, ale Sirius už vystartovala a zaútočil na něho. Ubalil mu ránu pěstí.
"Ty hajzle, Takhle s ní mluvit nebudeš," křikl.
"Siriusi přestaň. Nech ho," zaječla jsem, prtože jsem věděla, že to Malfoy chtěl, aby ho napadl, moc dobře věděl, že by z toho měl problémy. Podařilo se mi ho od něho odtáhnout, ale s pomocí Jamese. Sama bych to nezvládla. Dražela jsem ho za paži a Malfoy se bolestivě chytil za nos.
"To ti nestačilo včera v večer. Pořád mi musíš otravovat život?" křikla jsem na něj.
"Neboj se zlatíčko, ty mě začněš poslouchat, ať chceš nebo ne," zasyčel a se svými kumpány se zdviženou hlavou odkráčel pryč.
"Co se stalo včera v noci?" zeptal se Siri.
"Ale nic. To nestojí za řeč," mávla jsem rukou, ale on to nenechal jen tak být.
"Řekni mi to, chci to vědět," stál si na svém.
"Ále jen taková blbost. Něco zkoušel, tak jsem ho kopla. Přece jsem ti říkala, že o mě nemusím mít strach. Umím se o sebe postarat sama."
"No jo, vždyť ty jsi moje silná holčička," řekl sladce, objal mě a já jsem se rozesmála. Opět jsme si lehli do trávy a pokračovali v činnosti, kterou jsme dělali než přišlo to pako
Když už se stmívalo, tak jsme se rozhodli vrátit s do hradu.
"Ale mě se ještě nechce," zabručela jsem.
"Tak víš co, kluvi běžte, my se ještě projdem po pozemcích. Při západu slunce je tady krásně," řekl a kluci už odešli.
"Nevěděla jsem, že jsi romantik."
"No dovol. Já jsem veliký romantik," řekl a dělal, že se urazil.
"No tak promiň," zasmála jsem se a více se k němu přitulila.
"Vše odpuštěno," usmál se a líbl mě do vlasů. Takhle jsme se procházeli asi ještě půl hodiny, ale potom mi už začala být zima, tak jsme šli dovnitř.
V pokoji bylo taky veselo. Něco se oslavovalo, ale nevím přesně co. Vždycky se něco najde. Spát jsme samozřejmě šli až pozdě v noci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LiZinKa LiZinKa | 18. března 2008 v 16:27 | Reagovat

noo pekne:):.som zvedava  na dalsiu kapcu:)

2 cassiopea cassiopea | Web | 18. března 2008 v 16:29 | Reagovat

jeeej!úplne perfektná kapča!!!SUPEEER!

ten Malfoy je ale brutálne odporný!!!

a inak...mám prvý koment:o))

3 cassiopea cassiopea | Web | 18. března 2008 v 16:30 | Reagovat

no tak druhý:(

4 Leenikk Leenikk | Web | 18. března 2008 v 17:07 | Reagovat

Ty jo Ani! Jsi šikula! Prostě perfektní kapitola, já nemám co vytknout.

Prostě úplně si to napsala božski, i když ten malfoy! Taky smrad! A zaslouzil si to od Siriuse!

Tak doufam, ze bude rychle dalsi!

5 Jasane Jasane | E-mail | Web | 18. března 2008 v 17:31 | Reagovat

Skvělýýýýýýýýý! Upe nádherná kapitola, ale jako takovou macechu bych jako nechtěla :P A ten Malfoy blééééééé!!! Jinak je to napsananý upe nádherně a zase nádherně! Já prostě jiný slovo nevim snad je KRÁSA!

Rychle dalšííííííí! Plošim, plošim *Smutně koukám*

6 KiVi KiVi | Web | 18. března 2008 v 17:49 | Reagovat

jen jedna obrovská kravina....do Bradavic se nedá přemisťovat tohle mě děsně vytáčí :) jinak nádhera ale já bych se teda dvakrát pobízet nenechala....mlask Lucík je tak krásnej úžasnej charizmatickej.....týjo se tady rozplívám xD

7 Fiera- tvé SB Fiera- tvé SB | Web | 18. března 2008 v 18:09 | Reagovat

Suprová první půlka kapči, ta druhá už se mi tolik nelíbila. Jinak se ti tak kapča celkově moc moc moc povedla. SUper chaču pokráčko.

8 Any Any | Web | 18. března 2008 v 18:14 | Reagovat

KiVi- moc se omlouvám všwm, nějak mi to nedošlo =)

9 MarryT MarryT | Web | 18. března 2008 v 18:43 | Reagovat

Supr kapča. Těším se na další. Jak mi jsou ti její rodiče ... hmm.... nesympatičtí a Lucius dvojnásobně. ;-)

10 Leenikk Leenikk | Web | 18. března 2008 v 19:03 | Reagovat

/božsky

Ps:děkuji za věnování!

A rychle další! Však se ve čtvrtek uvidíme!

11 Theresa Theresa | 18. března 2008 v 21:06 | Reagovat

Lucius ja strasny parchant a leze mi na nervy. Jinak to byla moc pekna kapca.

12 luckily luckily | Web | 18. března 2008 v 21:23 | Reagovat

naproto úžasný..:)))) docela by se mi líbilo,kdyby se ta holka dala nakonec dohromady s Luciusem...:)))

13 Jenny Jenny | Web | 18. března 2008 v 21:51 | Reagovat

Nádheraaaaa!!!!! Užasná povídka...Malfoy je ubožák...strašně se těšim na další kapču!!

14 Janicza Janicza | Web | 18. března 2008 v 22:24 | Reagovat

no mociky pěkné! nevím co bych k tomu měla dodat:-§

15 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 18. března 2008 v 22:36 | Reagovat

Vauu..dobrý!!!!!!RYchle pokráčko:o)

16 Nera Nera | Web | 19. března 2008 v 17:24 | Reagovat

Zlato, jsem super, co? hned jsem se tady pokoušela dostat a šup, hned na další tvojí kapču!

Nádhera, ty píšeš Anet božsky, vážně, zezačátku jsem si říkala, za jak dlouho to vzdáš, ale tys mě nezklamala a píšeš a píšeš, navíc je ta kapča pořádně dlouhá a jediná chybička je ta, co si už řekla ve škole a co tady vytáčelo KiVi, to přemistování!

17 Kájík Kájík | Web | 20. března 2008 v 21:19 | Reagovat

ahoj u mě na blogu je bleskovka nebo spíš soutěž zapoj se pls jinak mocinky hezkej blog a promin za reklamu

18 jaja jaja | 20. března 2008 v 22:16 | Reagovat

prekrasna kapitolka..neviem sa dockat dalsej :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama