11.kapitola

8. března 2008 v 17:43 | Any |  Není všechno, jak se zdá
Ahojky!!!! Další kapitolka je na světě. Strašně děkuju za komentáře, moc mě potešili. To byl důvod, proč jsem napsala další kapitolu.
Tak a co k ní. Nevím, myslím, že je to kapitolka, na kterou jste se všichni tak moc těšili. Snažila jsem se ji napsat, co nejlépe, ale nemám na psaní takové vlohy jako někteří z vás. Jen Vás prosím za moc a moc komentářů a omluvám se za chyby.
Příjemné čtení
Any

Konečně nastal ten den, kdy se měl hrát famfrpálový zápas. Ten večer byl Dvanácterák úplně šílený. Ráno byl zeleno-bílý jako kedlubna. I mě nebylo zrovna nejlépe. Byl to můj historicky první zápas a ke všemu se zmijozelem.
Na snídani jsme nic nejedli, jelikož nám bylo špatně z nervozity.
"Marku, tebe chápu, ale ty Jamesi. Ty jsi už hrál tolik zápasů a skoro vždycky si chytil zlatonku," zakroutil nechápavě hlavou můj idol.
"Já nevím, je to jako poprvé," řekl ublíženě.
"Chápu tě. To jak u mě to bylo poprvé..." zavzpomínal Sirius.
"Stačí, stačí. Tohle nechci poslouchat," zpražila jsem ho pohledem. Všichni asi víte, co měl na mysli. "Ještě se mi udělá špatně," doplnila jsem. Ušklíbl se a já jsem se snažila aspoň něco sníst. Přece nebudu, jak budu lítat na koštěti, hladová.
Když jsem se koukla na zmijozelský stůl, tak zmijozelští hráči byli na tom podobně. Jejich otrávané výrazy mě docela pobavily. Nic nejdeli a byli taky nervózní. Mezi nimi nebyl "můj budoucí manžel Luciusek". Podle něj by famfrpál hra pro slabochy, proto taky nikdo z jeho party ho nehrál. Ale podle mě pro tuhle hru neměl vlohy, a tak říká, že je to blbá hra. Nechce se ztrapnit.
Vedle mě se vesele cpal Petr, který nikdy neměl dost. Ani nechápu, jak lidská bytost může toho tolik sníst (pozn. aut. Já toho taky sežeru hodně, ale jak Petr asi ne)
Minuta se vlekla za minutou a kluci už konečně dosnídali. Jak jsem mu to mohla slíbit. Teď budu vypadat jako naprostý blbec, to bude trapas.
"Dělej nebo to ještě nestihnem. Musíme se ještě převlíct!" volal na mě James, když jsme odcházeli z Velké síně a já jsem byla za nimi dobrých 10 metrů.
"No, jo," řekla jsem, určitě to nemohli slyšt. Přidala jsem do kroku, abych je dostihla. Mířili jsme k šatnám a jak jsme k nim došli, rozdělili jsme se. Remus, Sirius a Petr se šli posadit na tribuny a já s Jamesem jsme šli do šaten.
"Na. Tady máš dres. Převleš se," hodil po mě dres, ale jiný než v kterém jsme trénovali.
"Proč si nemůžu vzít ten žlutý?" zeptala jsem se.
"Protože ty žluté máme na tréninky a červěné na zápasy. tak se rychle převleč, ať to stihneme," popohnal mě a já jsem si sundala bundu a na to jsme si navlékla ten červený dres.
Někde uvnitř sebe, někde v kostech jsem cítila, že to nebyl zrovna nejlepší nápad hrát famfrpál. Cítila jsem, že to bude mít něco za následek. Z mych chmurných myšlenek mě vyrušil až komentátorův hlas.
"Teď na hriště přichází družstvo Nebelvíru a jejím kapitánem, nejlepším chytačem za posledních 100 let, Jamesem Potterem," promluvil do mikrofonu a fanoušky nebelvírského družstva zaburácel.
Šli jsme po travnatém hrišti směrem ke zmijozelskému družstvu, které tam už stálo.
"Kapitáni, podejte si ruce," pobídla je madame Hoochová. James, i když nerad podal Morganovi ruku.
Potom jsme vzlétli a madame Hoochová odjistila potlouky a zlatonku.
"Hra začíná!" křikla a vyhodila nad sebe camrál.
James se rozletěl na jednu strabu a začal pátrat po malém zaltavém míčku.
Camrál měli zmijozelští.
"Camrálu se ujíma Benediktová a míří směrem k nebelvirskému brankáři. Výborně, Smith jako opět nezklamal. Camrálu se ujímá Roberts," hlásal komentátor, ale já jsem to moc nevnímala. Vnímala jsem jen to, že musím doletět na druhou stranu a pokusit se trefit camrálem do jedné z obručí a přitom se nezabít. Pro mě složitý úkol, já takové trdlo družstva. Cestou jsem se vyhýbala všem těm, ktří mi chtěli camrál sebrat. V letu jsem camrál mrštila před brankáře do pravé obruči. Syšela jsem nadšený jásot, který se ozýval z tribun. Až potom jsem si uvědomila, že jsem se trefila.
"Výborně. Prvních 10 bodů získává Nebelvír za bezchybný odstřel camrálu!" křičel komentátor.
Nemohla jsem tomu uvěřit. Já, největší mamlas na sbětě jsem konečně něco dokázala. Byla jsem na sebe pyšná. Rozhlédla jsem se po hrišti a uviděla Jamesův nadšený výraz a ukázal mi palec nahoře. Usmála jsem se a pokračovala jsem v hře.
Zmijozel dal ještě pár gólů, ale my jsme vedli 200:80. Měli jsme to skoro vyhrané.
Já osobně jsem 8 gólů, o ty ostatní se postarali ostarní střelci. Občas si komentátor neodpustil nějakou narážku na zmijozeláky, a tak ho profesorka McGonagalová okřikla. Ale mě to přišlo docela vtipné. Určitě to povzbuzovalo.
James se zatím neměl k tomu, aby chyti zlatonku, ale snažil se. James byl určitě lepší než ten druhý chytač Rodriguez.
Jenom o fous mě minul potolouk, odpálený Goylem. Málem mě zabil, taková rána, že se nestydí.
"Tak tohle byl pokus o faul. Kdyby Roberts včas neuhnul, trefil by ho silně mířený potlouk do hlavy," řekl přísným hlasem havraspárský komentátor.
Vlastně jsem se ještě nestihla podívat na tribuny a zjistit, kde sedí kluci. Seděli hned nehoře, aby měli dobrý výhled. Ani jsem si nevšimla, že ke mně letí camrál. Polekaně jsem zamrkala a stihla jsem ho chytit. Rozletěla jsem se naproti brankám, ale obklíčili mě jiní střelci zmijozelu. Rozhléídla jsem se kolem a viděla jsem, jak je kousek přede mnou Dean. Napřáhla jsem ruklu a vší silou jsem to po něm hodila.
"Gól, Nebelvír vede.." než stihl cokoliv říct, celý dav zajásal. "Tak vážení panové a dámy James Potter chytil zlatonku. Nebelvír vítězí," zajásal a skoro ho nebylo slyšet. Všichni tak řvali, že mě z toho začínali bolet uši.
Sletěla jsem k zemi a hrnula jsem se k Jamesovi. Šťastně jsme se objali.
"To byl zápas, to vám řeknu!" křičel z dálky Sirius a prohrábl si vlasy až dívky okolo vzdychli. Sirius se přátelsky objal s Jamesem a potom se přihnal ke mě. Popadl mě a poplácal mě po zádech, až mi málem vyrazil dech.
"Sorry. Dobrý?" zasmál se, když jsem začala kašlat.
"V pohodě," vyhrkla jsem.
"Se těš Dvanácteráku. Samozřejmě jsem věděl, že vyhrajeme, tak jsem připravil takovou malinkou osavičku," zazubil se.
"Jo malou, to chci vidět," usmál se James.
"Uvidíš, bude to super. Budem se bavit. Nakoupil jsem dost pití pro každého."
"To snad ne," zhrozil jsem se. Siri tuhle poznámku přšel bez povšimnutí.
Když jsme procházeli kolem naštvaných zmijozelských, kteří nás propalovali závistnými pohledy. Musela jsem se ušklíbnout.
"Marku, musím s tebou mluvit," zastavil mě hlas, který tolik nenávidím.
"Ale já s tebou ne. Tak mě nech laskavě na pokoji. Myslím, že jsme si to už vyříkali. Nechci mít s tebou nic společného," odsekla jsem.
Přiblížil se a zašeptal mi do ucha, aby to nikdo neslyšel: "To si jen myslíš, ty malá mrcho. Jednou budeš moje, ať budeš chtít nebo ne," sykl a mě přejel mráz po zádech.
"Nech ho být, přece ti řekl, že s tebou nechce mít nic společného. Nebo něčemu z toho nerozumíš," zahrozil Sirius, můj ochránce.
Jen se divně zašklebil a my jsem pádili pryč. "Dík," pípla jsem.
"Nemáš vůbec za co. Ale neměl by ses ho tak bát. Je to debil a slaboch. Nic ti udělat nemůže."
"Já se ho ale nebojím," ohradila jsem se dotčeně.
"Aha," ušklíbl se, nejspíš tomu nevěřil. Rychlím krokem jsme došli do společenky a tam se to začalo rozjíždět. Hudba hrála tak hlasitě, že mě už z toho boleli uši. Bylo tam naprosto přecpáno studeny. Sirius mi do ruky vložil jednu flašku. Posadila jsem se do křesla a sledovala jsem dění kolem. Zatím nepřicházelo nic zajímavého. Podotýkám zatím.
Všichni se bavili, tančili. Chtěla jsem, aby tady byla Lily, ale řekla mi, že tohle nemá zapotřebí, že si raději půjde lehnout. Pomalu se začalo vilidňovat a já jsem už taky chtěla jít spát, no ale kluci mě přemluvili. Zůstalo nás tu jen už asi 15.
Začalo mi to pítí stoupat na mozek, ale nebyla jsem na tom ta strašně jao Sirius a James. Smála jsem se jim, byli opravdu legrační, když se snažili dostat na schody ke dívčím ložnicím.
"Evansová? Spíš?" křičel směrem k jejímu pokoji.
"Už dávno spí. Nebuď ji," zasmála jsem se.
"Ale já ji tak stašně miluji," zafňukal smutně. Bylo mi ho líto. V tom se otevřel obraz a dovnitř vešla moje povedená matinka. Zatajila jsem dech. Pátrala po místnosti, až zabloudila ke mně. Věděla jsem, že svoji vlastní dceru pozná i v převleku.
"Alexandro Robertsová!" křičela celá rudá vzteky. Vděšeně jsem na ni vyvalila oči. Jak to mohla zjistit. Pane Bože, co budu dělat? Všichni se ohlédli směrem, odkudslyšeli hlas.
"Mami?" šeptla jsem přidušeně. Přišla ke mě a sundala mi paruku. Moje hnědé vlasy teď byly dokonale vidět.
"Marku?" vyvalil na mě oči Sirius. Odvrátila jsem oči, nevěděla jsem, co mám říct. Slova se ujala moje matka.
"Taková ostuda. Na co si myslela, když si to bratrovi slíbila. To sis myslela že na to nepříjdu?" funěla.
Mlčela jsem. Napřáhla se a dala mi facku. Tohle jsem nečekala a spadla jsem na zem.
"On už si tě tvůj budoucí manžílek zkrotí uvidíš," řekla úlisným hlasem. Do očí se mi vyhrkli slzy.
"Tak on ti to řekl?" to nebyla otázka, spíše konstatování.
"Ano, kdyby ne on, tak bys nás podváděla nevím jak dlouho," zakřičela. Opatrně jsem vstala.
"Chci ti říct, že si toho bídáka vzít nehodlám. Je to jenou ubožák, násilník a vrah. S ním nevydržím ani minutu v jedné místnosti. Pořád mi jenom ubližuje, ale ty to nevydíš. Je to chudák," zykřičela jsem a tím jsem si vysloužila jen další facku.
"Rodina Malfoyova je velevážená rodina a já se tě neptám. Prostě poslechneš a hotovo," řekla klidně, nemohla jsem uvěřit vlastním očím.
"Ne. To raději uteču. Ty ani nejsi moje matka, když mě do něčeho takové nutíš," řekla jsem.
"Ty spratku!" křikla a já jsem čekala jen další facku , ale tu ubrzdil Sirius. Drív než se její ruka dotkla mojí tváře ji ubrzdil tou svojí.
"To snad není nutné," vykoktal ještě z toho zděšení.
"Co si to dovoluješ?" vyhrkla.
"Nemáte právo ubližovat nikomu na této škole."
"Poslouchej mě Alexandro, je mi jedno, jak se budeš tady chovat, ale připravuj se na zásnuby, budou co nevidět," oznámila mi vyšla ven.
Ještě chvíli jsem zrychleně dýchala pokoušela se vstřebat všechno, co se událo.
"Marku teda Alex...." vyhrkl James a já jsem ho zastavila gastem zvednutím ruky jako že Teď ne.
Vyběhla jsem schody a spadla jsem na postel. Hlavu jsem ponořila do polštáře a hlasitě jsem se rozvzlykala. Nebylo mi až tak líto, že se to dozvěděla, ale to, že jsou na měkluci naštvaní a že si budu muset vzít toho idiota Malfoye.
Ucítila jsem, že mi někdo položil ruku na rameno. ohlédla jsem se, dívala jsem se těch krásných bouřkových očích, které jsemtolik milovala. Obejmula jsem ho a brečela jsem mu na rameni. Cítila jsem jeho kořeněnou vůni, teplo jeho těla.
"Promiň," vzlykla jsem. Po chvíli se ode mně odtáhla hlděl mi zpříma do očí.
"Nemám to co odpouštět, ale měla si nám to říct. My bychom to chápali," promluvil stále se dívajíc do mých očí. Začal se přibližovat a potom mě políbil. Cítila jsem, jak mě tisíce motýlků polétávají v břiše. Bylo to nádherné, podobné jako minule. Opatrně mě položil na postel a zajel mi rukou pod košili. Zatajila jsem dech. Líbilo se mi to, ale nemohla jsem to udělat. Odstrčila jsem ho. Nechápavě se na mě podíval.
"Promiň. Já nemůžu. Ještě spolu ani nechdíme a..." šeptla jsem a sklonila hlavu.
"Ne ty promiň," přerušil mě. "Jen jsem ti chtěl říct, že si na to pamatuju," oznámil.
"Na co?" nachápala jsem.
"Na tu noc, kdyžjsme se opili," objasnil mi.
"Aha," uchechtla jsem se.
"Takže nejsem gay," vydechl.
"Cože?" zasmála jsem se.
"No, nejdřív jsem si myslel, že jsem gay. Teda po tom, když jsme se poprvé políbili," řekla a já jsem při vzpomínce na tu chvíli usmála. "Tím jsem chtěl říct, že....," začal, ale nějak to nemohl dokončit, "že tě miluji," řekl. Nebyla jsem schopná slova, tak jsem ho silně objala.
"Co tím tvoje matka říkala, že se budeš vdávat?" zeptal se najednou.
"Malfoy," zašeptala jsem. Pochopil.
"A co ti dělal, prtpže když jsem tam přišel, držel tě pod krkem?"
"No, on mě pořád otravuje. Říká samé takové blbosti, ale mám z něho strach," promluvila jsem. Vyděšeně se na mě podíval.
"Udělal ti něco?"
"Ne, ale chtěl," sklopila jsem hlavu k zemi.
"Já ho zabiju." naštval se, ale dovnitř vešli i ostatní Pobertové.
James praštil pěstí do skříně, Remusovi hrál na tváři pohled Já to věděl a Petr se staral sám o sebe a vybaloval si své sladkosti. Stoupla jsem si.
"Jamesi?" zeptala jsem se opatrně.
"Co je. Ještě nějaké tajemství?" sykl naštvaně, ale dlouho mu to nevydrželo. Za chvíli se rozesmál. Trochu mě to udivilo.
"Já jen nechápu, jak jsme nemohli poznat, že pře půl roku s námi v našem pokoji bydlí holka," vyblekotal mezi salvami smíchu.
"Byla to ale stranda, slyšet vaše problémy. Někdy jsme se opravdu bavila," zasmála jsem se a Siriusovi došlo, že taky slyšela jeho historky s holkama v posteli.
"Ale začátek byl trochu nepříjemný, jak si mě a Lily podezříval, že spolu něco máme. Byli jsme jenom kamrádky. Jen ona to věděla a potom Remus," řekla jsem, ale neměla jsem to dělat. Všechny pohledy utkvěli na Remusovi.
"Kluci sorry, ale ona mě přeprosila a řekla, že vám to řekne," začal se obhajovat.
"Jo a promiň za tu pěst do nosu, je mi vážně líto. Kdybych věděl, že si holka, nikdy bych to neudělal. Já holky nebiju," omluval se James, vypadal, že mu to je opravdu líto.
"To je dobrý," mávla jsem rukou.
"Nejdem už spát?" zeptala jsem se.
"Jo už je pozdě."
Když jsem už ležela v posteli, nevěděla jsem, co se bude dít zítra. Drby se šíří světelnou rychlostí. Zítra už to bude vědět celá škola. Nevím, jak to zvládnu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leenikk Leenikk | Web | 8. března 2008 v 18:12 | Reagovat

Ani!!!Ja nemam slov!!Kazdy den jsem sem chodila)i nekolikrat denne) jestli uz neni nova kapca a je tady !!!!hura!!!Co ja ti muzu rict:proste je uplne nejlepší!!!Jaj a to s tim tvym jezením(my víme svoje že Ani)!Lol!

Jinak se mi strašně líbilo jak se zachoval Siri!!A jak ji rekl ze ji miluje-to me uplne dostalo!!Proste uplne parada!!!!Ze bude brzo dalsi!!!

Prosim!!!!AAAAAAAAAAAAAAA!Prostě ještě teď z toho nemůžu!!!A tak matka taka svina!!Dobre ji tak ze schytala!!

Takze honem!!

2 Leenikk Leenikk | Web | 8. března 2008 v 18:13 | Reagovat

A navic prvni koment!!!

3 Nattka Nattka | 8. března 2008 v 18:36 | Reagovat

supeeeer!!!!!!   Konečně jsme se dočkali toho konce jak se to všichni dozví. No prostě paráda. Těším se na další!!!!

4 Jasane Jasane | E-mail | Web | 8. března 2008 v 19:38 | Reagovat

¨Joooooooooooooooooooooo! Super že to ví! Kapča je taky krásná!

5 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 8. března 2008 v 19:38 | Reagovat

Tyy vooeee!!§ BO,BA!!! Naprosto senza! Skvěléé!! Rychle si pospěš!

6 Fiera- tvé SB Fiera- tvé SB | Web | 8. března 2008 v 19:40 | Reagovat

Hééééj super mazec, mega bomba. Úpe se ti to povedlo, musím tě pochválit. Vážně skvělý. Nemůžu se dočkat pokráčka.

7 luckily luckily | Web | 8. března 2008 v 20:46 | Reagovat

co víc říct, než paráda... tohle bylo naprosto úžasné....:)) jen tak dál a doufám, že kapča přibude hodně brzo!!:))

8 Bariska Bariska | Web | 8. března 2008 v 21:14 | Reagovat

hou hou jupi jupi jupi jou !!!! super super supeer =D konecne jsme se dockali !!!! DOufam ze dalsi bude jeste brzo nez brzo :D

9 Nera Nera | Web | 8. března 2008 v 22:37 | Reagovat

chichi, já to věděla, já mám vždycky informace z první ruky, viď anet!!! Kapitola nádherná njo a hele, nepodcenuj se! Píšeš suprově!

10 KiVi KiVi | Web | 9. března 2008 v 3:22 | Reagovat

týýý krááásko! Já to věděla! Věděla jsem že tam vtrhne její matka! juchůůůů! To bylo vzrůšo! Děsně se mi to líbilo:))) ALe já osobně bych teda s tou svatbou s Lucíkem neváhala...on je tak úžasnej že bych he nejradši sežrala i s oblečením....áááách :)))

11 LiZinKa LiZinKa | 9. března 2008 v 10:03 | Reagovat

waw...no super..konecneeeeeeeeeeee...super kapca....a ta jej matka...grrrrrrr..no ale Sirius sa zachoval SUPER :D!!!A to s tym,ze si pamata ich bozk,ked sa opili a ze si myslel,ze je gay,tak to tiez nemalo chyby!!Fakt skvele..mne sa to strasne pacilo..cela tato kapca:)...super...fakt....no a ty ze nemas vlohy na pisanie??!!To ma byt vtip??!:D..ved to je super kapca..a uz sa strasne tesim na tu dalsiu kapcu:)

12 Theresa Theresa | 9. března 2008 v 11:30 | Reagovat

Super super a ještě jednou super!!!!!!§

Naprosto bombastická kapča. Sice jsem to čekala, ale stejně to bylo krásný. Ta rychle než rychleji další, jinak už to nevydržím.

13 Janicza Janicza | Web | 9. března 2008 v 11:50 | Reagovat

WOOOOOOW!!!! to bylo bombastické, nádherné, skvělé, prostě úžasné! Jsem vůbec nečekala, ž bude Sírius reagovat takhle pěkně! Mě to strašně moc překvapilo a nesmírně se mi to líbilo!!!!!

14 Teri Teri | 9. března 2008 v 14:37 | Reagovat

Jůůůů bezva,moc hezká povídka :)))

15 Elizabet Elizabet | Web | 9. března 2008 v 17:43 | Reagovat

jééééj... a ja som už netrpezlivo čakala, že kedy jej to Malfoy povie... tééda :). Pomsta za metlobal :)).... mimochodom, nechceš sa spriateliť?? :)

16 Abigail Abigail | Web | 9. března 2008 v 20:04 | Reagovat

Nevím, co psát, takže jen, usmívám se a těším na další...

17 MarryT MarryT | Web | 11. března 2008 v 12:42 | Reagovat

Ach jo, to je teda matka!!! Mno ale aspoň už před klukama nebude muset nic tajit ;-)

Pls brzy další kapču...

PS: nechceš spřátelit???

18 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 11. března 2008 v 20:36 | Reagovat

Wow...užsná kapitolka.strašně se mi líbila....napsala jsi ji nádherně....a ta scéna kdy tam přila Alexina matka tak ta neměla chybu...ale musím říct že takovou matku si nikdo nezaslouží...možná jen zmijozelští...:D:D:Dale je to fakt fůrie..:-)no a pak to s tím Siriusem...no.ale celkem mě  pobavila představa Siriuse jako gaye..:D:D:D:D:Dno doufám že brzo bude pokráčko...a bude stejně dobré jako tady tahle kapča...:D:D:D:D:D:D:D:D

19 Sunny Sunny | Web | 17. června 2008 v 17:53 | Reagovat

to je super!idem na dalsiu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama