Valentýn

14. února 2008 v 12:47 | Anusz |  Jednorázovky
No, když tu máme ten Valentýn, tak jsem se rozhodla napsat na toto téma nějakou jednorázovku. Podle mě není nic moc, ale doufám, že se Vám bude líbit. Chtěla bych ji věnovat všem lidem, protože podle mého názoru lásky není nikdy dost :o)
Anusz

Byl únor. Valentýn, svátek zamilovaných už klepal na dveře. Na obloze svítil měsíc, který, který byl do půli vykrojený. Pár hvězd tvořilo souhvězdí Malý vůz, ve kterém nejvíce pronikala záře hvězdy Polárky. Na bradavických pozemcích se třpytil bílý koberec. V dáli se tyčily vysoké, mohutné stromy, které se prohýbaly pod závanem silného větru. Panoval svěží klid a ticho.
Procházela se po zamrzlém sněhu. Její ebenově černé vlasy ji cuchal vítr, který našeptával tiché, souznící tóny. Začínala ji být zima, nedivte se, je noc a pár stupňů nad nulou. Oblečená byla taky jen lehce. Tmavé džíny obkreslovaly její dlouhé, štíhlé nohy. Přes sebe měla hozený jen svetr a na něm tmavý kabát.Vracela se zpět do hradu. Bloudila bradavickými chodbami až došla námi známému portrétu Buclaté dámy. Řekla heslo a vešla dovnitř. Ve společenské místnosti seděli jen pár opozdilcům, kterým se ještě nechtělo spát. Mezi nimi samozřejmě i Poberti. Chtěla bez povšimnutí projít přes ně, aby si mohla konečně lehnout do své teplé, zahřáté postýlky. Bohužel se jí to nepovedlo.
"Copak, copak Flendersová." Křikl za ní Black, když procházela kolem nich.
"A co jako?" odsekla.
"No, že jsi byla venku v noci, sama. Co kdyby tam byl nějaký úchyl?"
"Jediný úchyl široko daleko jsi tady ty." Řekla s opovržením, ale hrála to a přemáhala se, aby se nerozesmála. Podívala se na Rema a ten jen stěží zadržoval smích. Spiklenecky na něj mrkla a ten to nevydržel a rozchechtal se na celé kolo. Black po něm šlehl varovný pohled.
"Dobrou noc Reme." Odebrala se do pokoje, kde na ní čekala Lily.
"Co tak zvesela?" zeptala se Lily, protože viděla její usměvavý výraz. "Neříkej, že jsi zase nějak setřela Blacka?"
"Jo a měla si vidět ten jeho ksicht." Rozesmála se.
"Škoda Brit, že jsem to promeškala." Připojila se k ní se svým smíchem. "Zase jsi byla venku?"
"Jo. Musela jsem na čerstvý vzduch. Tady ve škole začíná být čím dál víc dusno. Někteří se už učí na zkoušky OVCE a teprve je únor." Ušklíbla se Britney. Zpozorovala Lilyin ublížený výraz. "Promiň. Tebe jsem tím samozřejmě nemyslela." Ohradila se.
"Tak to nechme být." Kývla Lil. "A běž, je pozdě. Jdi se umýt a potom jdi spát." Rozkázala Lily.
"Jasně šéfe." Zasalutovala. Rychlým krokem si vzala hygienické potřeby a hned potom do koupelny.
-
Probudila se brzy. Obvykle bývalo, že ji Lily musela doslova vyhánět z postele. Rychle se oblékla a začala budit Lil. Tuto jedinečnou chvilku si chtěla co nejvíce vychutnat.
"Lily." Začala s ní trochu třást. Nic. "Lily!!" zakřičela z plných plic.
"Co děláš? Křičíš tady jako na lesy!" okřikla ji.
"Snažím se tě budit." Řekla medovým hláskem.
"No jo. Vždyť už vstávám." Rezignovaně prohodila Lily rukama. Po neskutečně dlouhé době se konečně vydali na snídani. Cestou potkali mnoho studentů.
"Čau Evansová." Zavolal někdo na nimi. Lily hned zakoulela očima.
"Co chceš Pottere?" křikla a ani se neohlédla.
"No víš," začal "myslel jsem, že když za chvíli bude ten Valentýn, tak by jsi někam šla. Třeba k jezeru." Navrhoval nadšeně a hrábl si rukou do vlasů.
"Tak radši nemysli. Potom to s tebou vůbec nevypadá dobře." Uchechtla se.
"Ale teď jsi mě urazila, drahá Evansová." Řekl ublíženým hlasem.
"To byl účel. Aspoň mi dáš chvíli pokoj, když teda budeš ten uražený." Naznačila rukama Lily u slova uražený uvozovky. Všichni v doslechu 100 metrů přišli blíž a poslouchali obvyklou rozepři 2 spolužáků. Náramně se u toho bavili.
"Pojď už. To nemá cenu." Tahala svou kamarádku za paži Brit.
"Nevměšuj se do toho." Pošeptal ji někdo do ucha až se lekla. Prudce se otočila a uviděla Blacka.
"Blacku! Víš, jak jsem se lekla?" obviňovala ho. Ten se jen blaženě usmíval.
"Víš jak. Já umím přivést ženy do mdlob."
"Ale ne každou." Upřesnila, ale lhala. Už dlouho se jí líbil, ale nedávala to najevo.
"Tebe ne, co?" zeptal se smutně. Bylo mi ho líto." Vypadá tak krásně." Rozplývala se v duchu. "Blbost. Je to Black. Nevypadá krásně a už konečně přestaň na něj myslet." Okřiklo ji její druhé já.
"Britney!" zatřásla s ní Lily.
"Jo už jdu." Cestou do Velké síně měl Potter zase nějaké nemístné poznámky, ale Lily ho hned usadila se slovy, až s tím otravuje někoho jiného nebo ho ignorovala. Dopolední program alias nudné vyprávění o učivu probíhalo strašně pomalu. Kraviny, kterými nás dennodenně krmily byly k nevydržení. Konečně oběd. Nejlepší část dne teda až po spánku. Po obědě šli do společensky, kde se budou šprtat nebo si dělat úkoly.
----------------------------
Pro některé dívky nastal konečně den, kdy se můžou těšit na romantické dárečky a schůzky se svým přítelem. Už od rána panovala jakási dobrá nálada mezi studenty.
"Britney Flendersová! Rychle vylez z té koupelny. Mám strašný hlas a nestihneme OPČM." Bouchala Lily do dveří koupelny.
"Ale jo. Nemusíš dělat takovýhle hluk."
"Musím." Naposledy bouchla do dveří a ty se otevřely.
"Můžeme jít." Oznámila s úsměvem Brit.
"No konečně." Společně se vydaly na snídani. Ve velké síni si sedly na volná místa ke stolu a začali snídat. Po snídani šly do učebny Obrany proti černé magii.
"Sakra, " zaklela Lily "zapomněla jsem si v pokoji brk. Běž napřed."
"Tak jo." Kývla Britney. Šla po chodbě až ji zastavil jeden prvňáček.
"Ahoj. Ty jsi Britney Flendersová?" vykoktal nervźně.
"Ano. To jsem já. Co potřebuješ?" mile se usmála.
"Mám pro tebe vzkaz." Odpověděl a ona nadzvedla obočí. Podal jí ho do ruky a rozloučil se. Schovala ho do kapsy a zašla za roh. Tam ho vytáhla a začalačíst.
Drahá Britney, myslím na tebe dnem i nocí. Dnes je Valentýn, a proto bych si přál se sejít. Prosím přijď v deset hodin večer k jezeru, budu tam na tebe čekat.
S láskou tvůj Neznámý.
Vylekaně na to zírala. Usmála se. Nevěděla, jestli tam půjde, určitě se musí poradit s Lily. Vešla do učebny, sedla si do první lavice a čekala na svou kamarádku. Najednou uslyšela řev.
"Pottere přestaň!" hned věděla komu ten hlas patří. Do učebny vlítli James a Lily. Britney se přemáhala, aby nevyprskla smíchy. Potter měl na svém bílém tričku napsané velkým, červeným písmem: Lily Evansová, lásko mého života, pojď se mnou na rande! A k tomu všemu měl na konci nápisu velké, červené srdce. Lily si rychle sedla vedle Brit a vzdychla.
"To je takovej magor." Postěžovala si.
"To je, ale musíš uznat, že ten nápis byl romantický."
"To určitě." Odsekla Lil.
"Lily, musím ti něco ukázat." Vytáhla ten dopis a podala jí ho. Ta na něho civěla a potom řekla.
"Musíš tam jít."
"když já nevím." Váhala Britney.
"Žádné já nevím. Půjdeš a basta."
-------------------------------
Každou minutou se čas blížil k desáté hodině. Oblékla si tmavé džíny a černou mikinu. Na to si hodila kabát.
"Drž mi palce." Pověděla Lily a ta kývla. Sešla ze schodiště a potom ze společensky. Vyšla z hradu a mířila k zamrzlému jezeru, od kterého se odrážel měsíční svit. Zahlédla tmavou siluetu vysokého muže. " To bude on." Pomyslela si. Čím blíž se blížila, začal jí ten někdo být povědomý. Stál zády k ní. Došla k němu a položila mu ruku na rameno. Otáčel se. Jí to připadalo jako věčnost.
"Blacku!" zděsila se. "Dělej si srandu z někoho jiného."
"Počkej." Zadržel ji.
"Co chceš? Vysmívat se mi a říkat, jak jsem naivní?" bylo jí do breku.
"NE, to ne Chtěl jsem ti říct, že když jsem s tebou prožívám něco, co jsem ještě nikdy nepoznal. Něco, z čeho číší radost a zároveň smutek z toho, že nemůžu být s tebou. Neznal jsem ten cit, ale po chvíli mi došlo, že je to nejspíš láska." Dořekl a sklopil hlavu k zemi. Nebyla jsem schopna slova.
"Siriusi, já…"
"Chápu, vím, jaký jsem byl a změnil jsem se. Jestli mě nechceš, nebudu se ti plést do života."
"Ne Siriusi. Tohle cítím taky, když jsem v tvé přítomnosti." Zarazila ho. Tohle nečekal. Podíval se na ni nevěřícným pohledem. Přiblížil se k ní a políbil ji. Do polibku dával všechnu lásku a něžnost, které byl jen schopen. Po dlouhé chvíli se od sebe odtrhli.
"Miluji tě." Řekli ve stejné chvíli.
Jejich láska trvala věčně, teda do té doby, kdy Sirius Black přepadl přes kamenný oblouk na Odboru záhad. Ale ona ho však milovala navždy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bariska Bariska | Web | 14. února 2008 v 12:54 | Reagovat

Hahaaa, to sem rychlík co? Nebyla nic moc ? Mám tě snad zaškrnit ? však sedím zrovna vedle tebe tak co, že ?=D

Povídky byla nádherná! Opravdu, nekecáám =D Fakt krásně přeslazený slaďák!!!

PS: Tohle je možná poslední koment co píšu =D Jelikož mě rodiče na 100% zavraždí, chladnokrevně zavraždí!!!!! Ale to ty vííš´=D

2 LiZinKa LiZinKa | 14. února 2008 v 15:59 | Reagovat

waaaaaw...super fakt krasne...:)..pekna jednorazovka:)

3 Jasane Jasane | E-mail | Web | 14. února 2008 v 16:10 | Reagovat

Kráááásné fakt jako nemám slov!!!!

4 Leenikk Leenikk | 14. února 2008 v 17:16 | Reagovat

Páni super.Povedla se ti!Zvlášť to tričko od Jamese!!!

A přestaň se už konečne kriitizovat!Fakt super

5 Carrol Carrol | E-mail | Web | 14. února 2008 v 18:50 | Reagovat

Tak to se ti opravdu povedlo, škoda, že lily jamese ješte nechala :D

6 Maysie Maysie | Web | 14. února 2008 v 21:17 | Reagovat

To je tak krásný a romantický... :o)

7 KiVi KiVi | Web | 14. února 2008 v 21:27 | Reagovat

tak tomuhle se říká slaďák....ale stejně mohla skončit s Remuskem

8 jjjjj jjjjj | 15. února 2008 v 15:44 | Reagovat

němělo by to bejt náhodou drabble na mě je to trochu přeslazený

9 ajvi ajvi | E-mail | Web | 15. února 2008 v 22:53 | Reagovat

juhéééééj, to bylo krááásnoucký, takový milý...:)

10 Leenikk Leenikk | Web | 16. února 2008 v 21:03 | Reagovat

Takže teda spřátelíme jo??

11 luckily luckily | Web | 18. února 2008 v 12:54 | Reagovat

Tak tohle bylo nádherný.. a ten konec. No nemám slov....:)

12 phoebe phoebe | 19. února 2008 v 23:27 | Reagovat

ten konec je smutný :-(

13 martnka martnka | Web | 23. června 2008 v 17:12 | Reagovat

ježišky ten james je ale pako:-D ale romantický, to se musí nechat :-D jinak povídka je celkově mocinky dobrá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama