6.kapitola

21. února 2008 v 19:14 | Anusz |  Není všechno, jak se zdá
Tak se činím. Dneska jsem sesmolila další kapitolku K Není všechno, jak se zdá. Chtěla bych ji věnovat té hrstce lidí, kteří ji pravidelně čtou a zárověň jim chci poděkovat. Bez Vás bych už dávno skončila. Předem se omlouvám za chyby. To je strašné, vžydcky jich tam mám požehnaně. Tak dost nudných žvástů. Pusťte se do čtení.

Byl večer. Pořád jsem seděla na studené zemi na dívčích záchodech. Všechni, co se dneska stalo mi bylo líto.
"Kdybych to mohla vrátit zpátky. Nechtěla jsem na něho být hnusná, ale on mě prostě vyprovokoval."
Večeře už dávno byla a já jsem měla strašný hlad. Zvedla jsem se a chtělla jsem jít do kuchyně. Jwdnou mi kluci ukázali cestu. Všude byla tma. Došla jsem k obrazu. Pošimrala jsem hrušku a vzápětí se objevila klika. Zatáhla jsem za ní. Obraz se otevřel a já jsem vstoupila. Ozvalo se hlasité PRÁSK.
"Co jsi přejete mladý pane?" zeptal se malý domácí skřítek pisklavým hlasem. Potřebovala jsem se schopit. Čokoláda mi přišla jako dobrý nápad.
"No, něco hodně sladkého. Prosím." řekla jsem a skřítek se uklonil a zmizel. Sedla jsem si ke stlu na kraji kuchyně. Klepala jsem prsty do stolu.
"Prím pane. Tady to máte." hluboce se uklonil a podal mi jídlo. S chutí jsem se do toho pustila. Po pozdní večeři jsem se musela vrátit na pokoj. Vůbec se mi tam nechtělo.
"Heslo?" zeptala se Buclatá dáma svým mohutným hlasem.
"Famrfrpál." řekla jsem a prošlajsem otvorem. Ve společenské místnisti seděl. Toho jsem se bála. Nevšímala jsem si ho a vyšla po schodech nahoru. On mě však doběhl a chytil mě za paži. Nenávistně jsem se k němu otočila. Čekala jsem, jaká koudná věta z něho vypadne.
"Počkej. Myslím, ženemá smysl, když jsme tady jen my dva, abychom se hádali." promluvil a čekal co na to řeknu.
"Ja vím Siriusi. Ale chováš se strašně. Jenom jsem se zeptal, co se s tebou děje a ty na mě hned vyletíš. Tak se mi prosím tě nediv, že jsem se taky prostě neudržel."
Promiň, prostě jsem vybouchnul. Je mi to líto. Vím, že my dva asi nebudeme nejlepší kamarádi, ale můžeme aspoň spolu vycházet v pohodě, ne?"
"Asi máš pravdu." souhlasila jsem a vydali jsem se společně do pokoje.
Dlouho jsem nemohla usnout. Pořád o tom musím přemýšlet. Je to prostě jiné, o moc jiné. Když je blízko mě, začnou se mi třepat kolena a když ho vidím s nějakou holkou, nejradši bych je oba zabila. To by ještě scházelo, abych zamilovala. Ne, to není možné. Tuto myšlenku prostě musím vymazat z hlavy. Je hezký, to jo. To nepopírá. Ale není nic pro mě. Navíc, teď jsem kluk, takže na to můžu rovnou zapomenout." takhle jsem se ještě trápila, dokud jsem neusnula.
*******************
Uběhlo pár dní. Bylo konec vánočních prázdnin a už zítra se měli kluci vrátit zpět do školy. Ale před sebou jsme měli ještě jeden večer a jak znám Siriuse, tak to bude chtít pořádně oslavit. Mezi námi to probíhalo v rámci možností docela fajn. Sice jsme nebyly super kamarádi a netrávili jsme spolu většinu času, ale docela to šlo. Mluvíme spolu normálně. I když to nebylo tak, jako před Vánoci, ale co byh chtěla. Alespoň něco.
A jak jsem čekala, tak to i bylo.
Byla tma, jak v pytli a my jsme seděli v pokoji na postelích a popíjeli jsme nějaký mudovský alkohol. Oba jsme se řechtali jako malí. Měli jsme už pořádně připito.
"Ha ha. A jak jsme s Dvanácterákem omráčili Malfoye a nabarvili mu vlasy na růžovo. To jsi měl vidět, to byla teprve sranda." smál se Tichošlápek a já jsem se k němu přidala.
"Půstíme nějakou hidbu ne?" zeptala jsem se a potom škytla.
"Jasně." Sirius zamumlal nějaké zaklínadlo a už jsme měli hudbu. Poskakovali jsme po pokoji jako nějaké opice, smáli jsme se totálním blbostem. Celý vychlamaní jsme začali tančit, ale jako tanec to vůbec nevypadalo. Hudba dohrála a my jsme stáli blízko u sebe a navzájem jsme se na sbe dívali. Pomalu se začal přibližovat. Potom se lehce dotkl mých rtů. Cítila jsem jako v tranzu. V břiše mi poletovalo tisíce motýlků. Začali jsme se vášnivě líbat. Ani já, ani on jsme nevěděli, co děláme. Poté se odtáhnul a civěl na mě jako na zjevení.
"Co to bylo?" zeptal se rozesmátě. Asi mu to nedocházelo nebo co. Začal se smát a pochvíli ulehl do postele a usnul.
"Asi byl pořádně nalitý. Jinak by asi začal řvát nebo něco takového. Zítra si to doufejme pamatovat nebude a já doufám taky ne." proběho mi hlavou.
"BUDÍČEK" rozeřval se někdo v našem pokoji. Pomalu jsem otevřela oči a chytla se za hlavu. připadala jsem si, jakoby mě někdo včera šlehl palicí o hlavu.
"Jamesi, Remusi? Co tady děláte?" užasla jsem.
"Stojím, pokud jsi si nevšiml." zasmál se.
"Vidím, ale co tak brzo. Měli jste přece příjít až v poledne, ne?"
"No jo. Vždyď už je jedna odpoledne. Nevím, co jste tady včera večer vyváděli, že jste tak zaspali. To se ani mě s Tichošlápkem nepovedlo."
"To radši nechtěj vědět." promluvila jsem tichým hlasem, aby mě nikdo neslyšel.
"Tak vztávat a cvičut!" popoháněl nás Remus. Opatrně jsem se zvedla z postele a odběhla so koupelny. Vypadla jsem jako obluda. Černé kruhy pod očima a byla jsem bledá jako bledule (blby přirovnani ja vim)
Už žádné lektvary proti kocovině jsme neměli. Po mě do koupelny naklusal Tichošlápek taky s docela pěknou opicí, asi s větší než já, tak doufám, že si z včerejší noci nic nepamatuje. I kdyby, tak by si nespíše nic nepamatoval. Teda alespoň doufám.
"Tak co doma, vyprávějte, přehánějte:" pobídla jsem je.
"Tak normálka. Vánoční stromeček, kapr, dárky. Jako vždycky." pravil znuděně Dvanácterák.
"No ty jsi teda poetik." zasmála jsem se. "A co ty Remusi?"
"U nás trávili Vánoce ještě moje sestřenice. Bylo nás docela hodně. Jedna velká šťastná rodinka."
"Hmm. Super. Nejdeme na oběd?" navrhla jsem.
"Prosím tě. Oběd už dávno byl. Ale jestli chcete, můžeme zajít do kuchyně?" nabídl Náměsičník.
"Tak jo super." poznamenala jsem. V kuchyni na nás čekala hromada dobrého jídla. Až jsme se ho nabažili, vrátili jsme se do společenky.
"A jak vy jste se tady měli?" změnil téma Petr. V této chvíli bych ho nejraději zabila. Nevěděla jsem, co mu mám na to říct, tak se slova ujal Tichošlápek.
"Normálka. Ráno vstanem, pak jdem na snídani. Nic zábavného."
"Fakt?" zeptal se udiveně James. "To já jsem slyšel něco jiného. Od mých tajným zdrojů jsem se dozvěděl, že jste se hned na začátku prázdnin pohádali." pronesl a já jsem cítila, jakoby se mi zastavilo srdce. Aspoň, že nikdo kromě mě a Tichošlápka neví, proč jsme se pohádali. A myslím, že se tím chlubit nebude.
"To bylo kvůlu takové prkotině. To vůbec nestojí za řeč." řekl nervózně a zadíval se na špička svých bot. Remus se zvedl z křesla a šel pryč.
"Reme. Kam do jdeš?" zeptala jsem se.
"Do knihovny. Na zítřek máme tu esej přinést do Lektvarů."
"Tak já půjdu s tebou. Musím ji taky napsat." řekla jsem a šla k Removi. Cestou do knihovny jsem potkala Lily. Ta na měn mávla.
"Reme. Jdi napřed, za chvíli tam příjdu, jo?" než stihl cokoliv odpovědět už jsem běžela k Lily. "Lily, počkej!" zavolala jsem na ni. Zastavila a otočila se.
"Copak?" zeptala se.
"Chtěla bych si promluvit. Máš čas?"
"Jasně," přakývla, "děje se něco?" zeptala se starostlivě.
"Jo, děje." řekla jsem a táhla ji do učebny Přeměňování. Posadili jsme se a já jsem začala mluvit:
"Víš, jak jste všichni byli na prázdninách, tak se toho tady dost stalo."
"Jakto? Vždyď v Nebelvíru jste zůstali jen ty a Black, ne?"
"No právě. Víš, já nevím , co se to se mnou děje. A právě teď potřebuju kamrádku, které se můžu vyspovídat." Svěřila jsem Lily všechno, co jsem měla na srdci.
"Huh, tak to je mazec." ohodnotila situaci. "A miluješ ho?" zeptala se opatrně.
"Já nevím, ale všechno tomu nasvědčuje. Prostě jsem asi zabouchnutá do Siriuse Blacka. A teď mi poraď, co mám dělat?"
"No nevím." řekla po pravdě.
"A co mám asi tak dělat, když vejdu do pokoje a on se bude v posteli muchlovat s nějakou 14kou?"
"No máš dvě možnosti. Buď je oba na místě zabiješ, anebo budeš dělat jao že jsi je vůbec neviděla. Můžeš si vybrat." usmála se. Tohle bylo opravdu moc a já jsem se začala naplno smát.
"Dobře, tak v nejbližší době čekej dopis od miniostersva v podebě: Vážená slečno Evansová, rádi bysme vám oznámili, že dnes včer v 15:47 hodin skonal pan Sirius Black z důvodu hysterického záchvatu jednoho studenta." dořekla jsem svůj proslov a obě jsme se začali smát.
"Tak to bylo dobrý." ukázala na mě zdvižený palec.
"Já vím. Jsem protě expert. Ale teď už musím jít, Remus na mě čeká. Tak ahoj moje kamarádko a díky, že jsem se u tebe mohla svěřit."
Tak čau. Zase někdy se uvidíme." zamávala mi. Rychle jsem doběhla k Removi do knihovny, ale on už tam nebyl. "Sakra, kde je?Doufám, že nebude naštvaný, že jsem nepřišla."
Udělala jsem tu pitomou esej a šla do společenky. Na chodbě jsem zaslechla povědomé hlasy.
"Tak co Srábku, co kdybychom ti stáhli trenky?ů posměšně se poškleboval Sirius. Jeho hlas bych poznala široko daleko. Došla jsem k místu, kde se to ozývalo.
Severus visel hlavou dolů a pomstychtivě kolem sebe máchal rukama.
"Kreténi. Zbabělci!" křičel. Neměla jsem nasílí ráda a ke všemu když byli 3 na jednoho. Remus tam samozřejmě nebyl, tohle by nedovolil.
"Pusťte ho. Nic vám neudělal." začala jsem ho bránit. Přestali se smát a civěli ny mě.
"Co-že?" vykoktal James. "Myslel jsem, že budeš na naší straně. Jsi přece kámoš."
"Jo, jsem kámoš, ale tohle neschvaluju. On vám přece nic neudělal a ještě abyste tomu nasadili korunu jste 3 na jednoho. To vám není trapně?" řekla jsem a kypěla ve mě zlost.
" Jdi někam ty mudlovský šmejde!" křikl na mě Snape.
"Super. Já tě tady bráním a ty na mě začneš řvát, fakt super. Víš co, poraď si sám." pokrčila jsem rameny a otočila se k odchodu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janka Janka | Web | 21. února 2008 v 19:33 | Reagovat

super už se těším na pokračování:)

2 Nera Nera | Web | 21. února 2008 v 19:42 | Reagovat

taky se nemůžu dočkat pokráčka! kapča byla boží!!!!!

3 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 21. února 2008 v 20:41 | Reagovat

ale ale...kdo by to čekal že se nový STUDENT zamiluje do místního Kasanovy Blacka:D:D:Da ta pusa k tomu....Sirius má fakt štěstí že si to nepamatuje...teda možná.....no uvidíme...už se těším na pokráčko.....byla to fakt super kapča a foufám že s touhle povídkou nesekneš....byla by to fakt škoda..:D:D:D

4 Jasane Jasane | E-mail | Web | 21. února 2008 v 20:49 | Reagovat

Páni....RYCHLE DALŠÍ!!! Protože tohle bylo fááááááááákt skvělííííííííí!

5 luckily luckily | Web | 21. února 2008 v 21:08 | Reagovat

skvělé.....:) doufám, že pokráčko přibude hooodně brzo....:)))

6 peggy.kaja peggy.kaja | 21. února 2008 v 21:08 | Reagovat

tývole... toje hustý.... rychle další nebo za sebe neručim!! :D :D :DDD

7 Janicza Janicza | Web | 22. února 2008 v 10:34 | Reagovat

hahahahahahahaha.... ještě že nikdo nebyl doma, když jsem se začala chlamat u toho polibku :-D To bylo sado! fakt psycho!!! :-D furt z toho nemůžu! fakticky bezvadné!!!! téda... pořád to vydýchávám! SKVĚLÉ!

8 LiZinKa LiZinKa | 22. února 2008 v 15:07 | Reagovat

no super..teda!!A ta pusa:D::D::D:D:D....

9 Jenny Jenny | Web | 22. února 2008 v 18:42 | Reagovat

Perfeeeeekt!!!!!! Ten polibek byl hustej=D A až zjistí, že Marek není Marek=D=D UUuuuuuuuužasná povídka!!!!

10 KiVi KiVi | Web | 22. února 2008 v 18:51 | Reagovat

téééda haluz! to si určitě Siri pamatoval co? No je to výborná povídka protože jak už to někdy někdo zmiňoval tak furt hrozí že se prozradí :) prosím rychle další :)

11 Leenikk Leenikk | Web | 22. února 2008 v 19:22 | Reagovat

No to teda ziram.Nova kapca tak rychle!!Super Ani, uplně peckovní!!!Hlavne takhle pokracuj dal!!Uz se mocka tesim na pokracko.

12 Drachia Drachia | Web | 22. února 2008 v 19:46 | Reagovat

Moooc ráda spřátelím, ale sepíšu to jindy, až bude čas, tak se kdyžtak pripomen :)

13 Abigail Abigail | Web | 22. února 2008 v 21:27 | Reagovat

škoda, že píšeš tak krátké kapitoly...  tenhle příběh vypadá zajímavě, jsem zvědavá na pokračování...

14 Koudelacka Koudelacka | 24. února 2008 v 14:53 | Reagovat

juj, bylo to fakt super. už se těším na další kapču...

15 ajvi ajvi | E-mail | Web | 24. února 2008 v 16:14 | Reagovat

Teda to jsem zvědavá...bylo to skvělý, absolutně super:))

16 MarryT MarryT | Web | 11. března 2008 v 12:03 | Reagovat

Njn to je celý Severus, ale tohle mě taky vždycky štvalo když je přesila ;-) ale jinak hustá kapča ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama