5.kapitola

20. února 2008 v 18:48 | Aiyana |  Není všechno, jak se zdá
Jak jsem slíbila, tak plním. Konečně jsem se dokopala k další kapitolce. Můžu říct, že jsem se snažila. To já vždycky :-). Chtěla bych jí věnovat Leenikkovi, protože mi dodala sílu se na ní vrhnout a to asi tak, že mi řekla, že se jí povídka líbí a že určitě není sama . Doufám, že to tak je, a že alespoň někomu se líbí. A ještě Panthy, která mi napsala krásný koment, z kterého jsem byla úplně paf.Tak dost žvástů. Přeju krásné čtení a pište komenty. Klidně i záporné a prosím alespoň jedno slovo napište.
PS: Tahle kapitolka je o něco delší než obvykle a myslím, že je tam ví ce děje.

Od plesu uběhly už 3 dny. Zítra měly být Vánoce, proto se téměř celá škola vracela domů za svými rodinami. Zůstavalo jen pár studentů, kteří buď domů nechtěli, anebo nemohli. Mezi nimi jsem byla i já. Doma mě stejně čekala jen matka, kterou jsem taky moc ráda neměla a Bradavice se staly jako můj druhý domov, který jsem si zamilovala.
Stmívalo se. Venku panovalo šero a bezvětří. Nebyla tam ani noha ( teda když nepočítáme poloobra Hagrida). Kdo by chtěl v tomto studeném, zaněženém počasí plahočit někde venku. A jak sami uznáte, tak asi nikdo. Šla jsem z knihovny, odkud jsem si brala pár knih ( trošku víc než pár). Došla jsem jsem k pokoji a otevřela dveře. Pane Bože, tam byl ale bordel. Petr, Remus a James na sebe pokřikovali a hledali svije oblečení. Počkat, počkat. Kde je Sirius? Měl by snad taky balit a jet domů ne? Vešla jsem doprostřed toho bojiště a zeptala jsem se Rema.
"Reme, kde je Tichošlápek. Copak nejede domů za svoji rodinou?" ten se na mě díval jako na zjevení a potom pochopil.
"Aha. Ty vlastně nic nevíš. Sirius svoji rodinu nenávidí a zůstává ve škole dokud je to možné." odpověděl.
"Já vím, ale nebylo to vžycky tak, že jel na prázdniny k Jamesovi."
"Vžycky to tak bývalo, ale letos se Potterovi jedou někam za vzdálenou rodinnou a bylo by blbé, kdyby kamarád od Jamese jel s nimi." pověděl lítostivě. Bylo mi ho líto, ale co, aspoň nezůstanu tady bez přátel.
"A kde je teď?"
"Asi s nějakou holkou." Popadla mě zlost a nejhořší na tom je, že ani nevím proč. Remus sedal opět do balení. Půjdu se projít k jezeru. Sice budu asi jediný šílenec, co někde trajdá venku. To jsem se však mílila.
Procházela jsem kolem jezera. Od hladkého ledu se odrážela zíř měsíce. Občas něco šustlo v křoví, ale nepřikládala jsem tomu velkou váhu. Paní Noc očarovala svými kouzly oblohu. Byla tmavá bez jakéhokoliv mráčku a zdobilo ji jen pár hvězd. Zaslechla jsem za sebou kroky. Zastavila jsem se a nastražila uši.
"BAF!" zakřičel mi někdo do ucha. Polekaně jsem nadskočila a hlasitě jsem vykřikla. Ozval se bouřlivý smích. Otočila jsem se a uviděla jsem Siriuse.
"Ha, ha. To je opravdu směšné. Málem mě klepla pepka." nasadila jsem šklebící se grimasu, ale koutky úst mi pobaveně cukaly.
"Máš špatné svědomí." upozornil mě a měl pravdu.
"Hele Siriusi. Ty tady zůstáváš přes Vánoce?" změnila jsem téma.
"Jo. Víš, svoji rodinu nemám moc rád a oni mě už vůbec. Pro ně jsem krvezrádce."
"Slyšela jsem a je mi to líto."
"Nemusí." pousmál se. Zadívala jsem se mu do očí. Měl je překrásné. Vyzařovala z nich něha a temperament. Pohled mi zamyšleně oplácel. Jeho úsměv se změnil na šokukící. "Je tak krásný." proběhlo mi hlavou. Pohled odvrátil a tvářil se vyděšeně. Nedivte se, asi tak minutu se koukat do očí svého kamarádaa nevypadalo to jako nějaké přátelské gesto.
"Půjdeme už do hradu, je pozdě." vykoktal. Jak jsme šli zpátky do hradu, tak vždycky když jsem na něho podívala, visel na mě očima a poté hned uhnul pohledem na holé kamenné zdi. V pokoji už všichni spali. Usla jsem asi po půl hodině, přemýšlením, co se s námi v poslední době děje. Už to není jako dřív, že jsme všichni blbli a dělali hovadiny. Je to jiné. Chováme se k sobě odtažitěji.
Ráno jsem se probudila docela pozdě. Probudil mě až zmatek, který vládl na pokoji. Na snídani jsme došli pozdě, ale i tak kluci stihli se včas nasnídat a vyjít z hradu ke kočárům, které je odvezou do Prasinek, odkud se dotanou Bradavickým spěšným vlakem na nádraží King's Cross.
"Tak čau a nezlobte tady." upozornil mě a Siriho James.
"Ano mami. Tak čau. Užíjte si to doma a přijďte v pořádků. Nikdy nevíš, co se může i za pár dní stát. To znám z vlastní zkušenosti." řekla jsem a zatvářila jsem se hodně vážně.
"Tak a jsme v celém Neblvíru zůstali jenom my dva." zpráskla jsem ruce.
"No jo, Tak si to pořádně užijem." navrhl šťatným hlasem. Zatvářila jsem se vyděšeně.
"Fajn. Sice nevím, co ty považuješ za užívání si, ale když to nebude žádná blbost, tak jsem pro."
"Fajn. Začnem už dneska večer. Není důvod čekat. Seženu nějakej chlast a budeme slavit třeba Vánoce nebo tak něco."
"Tak to né." zhrozila jsem se. "Ty jsi vypij kolik chceš, ale já pít rozhodně nebudu. Nechci dopadnout jako minule."
"Ale notak. Nebuď labuť." přemloval mě a nasadil psí oči. Tomu jsem se nemohla bránit. Poslední dobou vždycky, když se takhle zatvářil bylo vždycky po jeho.
"Tak jo." kývla jsem.
Bylo poledne. Já a Tichošlápek jsme se právě chystali na oběd. Ve Velké síní už nebyly čtyři stoly a jeden profesorský, ale uprostřed síně byl jeden velký, u kterého seděli jak profesoři, tak i studenti. Posadili jsme se na volná místa. Brumbál vstanul a ujal se slova.
"Dobré poledne studenti. Zbylo nás tady jen pár, tak jsme se rozhodli, já a paní profesorka McGonagalová, že je zbytečné mít čtyři stoly, ale bohatě nám bude stačit stůl jeden, nemám pravdu? mile se usmál, ale na žádnou odpoveď nečekal. "Dobou chuť." popřál a my jsme se dali do výborného obědu.
"To je děs. Já už nemžu." naříkala jsema chytla jsem se přecpané břicho.
No jo, tak se nemáš přecpávat." usmál se tím svým krásným úsměvem.
**************
"Dělej. Pojď. Slíbil jsi to." přemluval mě opět Sirius.
"No tak jo. Přemluvil jsi mě. Ale jestli budu opilý a budu říkat hovadiny, tak mě neposlouchej, nebude to pravda." rezignovala jsem.
"To já jsem slyšel, když je člověk oplilý, tak právě říká o sobě pravdivé věci a že je to ten nejspolehlivější způsob, jak z někoho dostat pravdu bez použití násií." poučil mě.
"Tak na mě to neplatí." ušklíbla jsem se.
"No jo tak pojď." zavelel a táhl mě dolů ze schodů. Dode na nás čekaly flašky ohnivé whisky. Sirius dvě z nich zvedl a jednu mi podal.
"Na nás." přiťukli jsme si velkýma flaškami a upili. Cítila jsem to samé jako minule. To pálení v krku.
Po chvíli jsem už měla dost, ale Tichošlápek mě odmítal pustit nahoru. Měl už taky pořádně připito.
"Siriusi, posloucháš mě?" třásla jsem s ním ten se strašně chechtal, i když nebylo čemu.
"Jasně Marku." potom se začal zase řechtat.
"Já už jdu nahoru, chci jít spát, je už pozdě."
"Né, kdo by tu potom se mnou zůstal?" zeptal se sladce.
"No tak dobře ještě půl hodiny a pak už opravdu jdu jo?" řekla jsem a on kývl na souhlas.
Než uběhla ta zmíněná půl hodina, tak jsem usla. Brobudila jsem se a zjistila jsem, že uběhla rozhodně více jao půl hodina. Podívala jsem se kolem sebe. Sirius seděl s lahví v ruce a spal. Občas něco ze spánku zamumlal, ale jenak nic. Přišla jsem k němu a začala jsem s ním třást.
"Tichošlápku. Prober se. Musíme jít do pokoje." Odezvou bylo jen hlasité zachrápání. Trpitelsky jsem vzdychla. Pomalu jsem ho postavila, abych odtáhla do pokoje, ale on se zase zpátky svalil do křesla. Samozřejmě nabral i mě. Rychle jsem se od něho odstrčila a zvedla se z křesla. Zkusila jsem to znova. Povedlo se. Došla jsem s ním až ke schodišti.
"Ty vole. Ty jsi těžký jako prase." řekla jsem do ticha. Pomalu jsem šlápla na první schod. Potom na další, potom zase na další. Až už jsem byla skoro nahoře, jsem ztatila rovnováhu. Společně jsme se skutáleli dolů po schdech a hodily jsme pěknou držku. To Siriuse naprosto probralo. Ležela jsem pod schodama pod jeho svalnatým tělem.
"Co se děje?" vylekal se.
"Nic. Jenom jsem tě chtěl dotáhnou nahoru do pokoje." nevinně jsem se usmála.
"Aha. A proč jsi mě nevzbudill?"
"Budil jsem tě. Ale ty spíš jako dřevo, nemohl jsem tě probudit. " Podíval se na mě a začal se přibližovat. Zalapala jsem po dechu. Od sebe nás dělil jen malý kousíček. Prodce jsem ho odstrčila a rozběhla jsem se nahoru. Vzala jsem si věci na sprchování a vlezla jsem do sprchy. "Sakra, málem jsme se políbili. To jenom věc zhoršuje. Myslela jsem, že to bude jednoduché hrát kluka. To jsem se však mílila. No super. Chodák Sirius, teď si myslí, že je gay. Fakt úžasné, to nám to ten den pěkně končí." pomylela jsem si ironicky.
Další den nebyl o nic lepší. Se Siriusem to bylo k nevydržení. Nemluvili jsme spolu. Od snídaně neřekl ani njediné slovo. Ani blbé ahoj nebo dobré ráno, prostě nic. To mě štvalo.
"Hej Siriusi!" křikla jsem na něho, když jsme se vraceli z oběda.
"Co chceš?" křikl na mě.
"Co se děje? Od rána s nikým nemuvíš. Stalo se něco." vím, že se něco stalo, ale myslela jsem, že na to třeba zapomněl.
"Nic se neděje. Jenom mi už pořádně lezeš na nervy. Vůbec tě neznáme a my všichni jsme tě vzali mezi sebe. Jak můžeme vědět, že nejsi nějaký Smrtijed, který dává tajné informace Ty-víš-komu?" rozkřikl se na mě.
Propalovala jsem ho pohledem. " Jak si tohle můžeš myslet. Vždyť mě znáš ne? Teda aspoň jsem si to mylsel. Myslel jsem, že si navzájem věříme a že jsme kamarádi. Jsi stejný jako tvoje rodina! Víš co, běž se vycpat!" oplatila jsem mu stejným tónem. Vykuleně na mě civěl.
"Co si to dovoluješ?" vydal se zebe, tohle asi ani on nečekal.
"Už toho mám plné zuby. Ty jsi jenom namachrovanej blbeček, kterého zajímají jenom děvky, s kterýma se taháš!" Tohle bylo už i na něho moc. Rozpřáhl se a dal mi facku. To jsem ale nečekala. Spadla jsem na zem a popadala dech.
" Jsi trošku přidrzlej. Měl by tě doma někdo zkrotit." ušklíbl se na mě. Otočil se a odcházel, ale já jsem to tak nechtěla nechat. Zvedla jsem se a rozběhla se k němu. Poklepala jsem mu na ramenu. Otočil se a dala jsem mu taky facku. Na jeho reakci jsem raději nečekala a rozběhla jsem se pryč. Pryč od něho. Doběhla jsem na dívčí záchody a tam jsem se rozbrečela. Doufala jsem, že na dívčích záchodech mě hledat nebude.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 20. února 2008 v 19:27 | Reagovat

no páni....tohle je plné zvratů....Sirius je ale pako..i když se mu nedivím musí z toho být fakt zmatený...ale je to smešná představa....Sirius kasanova školy a gay:D:D:Dale tou fackou to vážně přehnal...jsem srašně zvědavá na pokračování...tahle kapitolka se ti povedla....:-)

2 Illandris Illandris | Web | 20. února 2008 v 19:47 | Reagovat

Moc pěkná povídka, těším se na další kapitolku:)

Myslím, že jsi mi psala o spřátelení, tak jestli s tím ještě počítáš, tak se ráda spřátelím:))

3 Jasane Jasane | E-mail | Web | 20. února 2008 v 20:05 | Reagovat

Tý jo...to mě teda vyrazilo dech! Už aby se dozvěděl, že je holka.... Chcu číst:D to zní blbě:D no chcu vidět tu jeho reakci!!:D

4 luckily luckily | Web | 20. února 2008 v 20:08 | Reagovat

hezky....:) tak tohle se mi začíná moooooc líbít...:) doufám, že kapča přibude hooodně brzo.

5 LiZinKa LiZinKa | 20. února 2008 v 21:21 | Reagovat

no teda...supeer..nemam slov:D:.ahaha sirius a gay:D:....blbec jeden..uz sa tesim na dalsiu kapcu:))

6 Leenikk Leenikk | Web | 20. února 2008 v 22:32 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!Tak to sem se pořád buchala!!!Ty vole si tezky jako prase to jsem fakt nemohla dychat!!!Jsem ráda, že jsem te prmluvila a bude tak hecovat porad!!!!To je uplne skvelá povídka a ty nádherne pises!!!ja se nevzdám tak snadno to si pis!!!A lidi, pl, davejte komnty, to podpori!!!

Jo a moc diky za venováni!!!Tak pa, a s tim voldikem-co si mi poslala odkaz-je to kreten on mi potom odpovidal stejne!!!Co bych sem jeste napsala!!No chci mit, co nejdelsi komnet, abys vedela, jak mi na to zalezi!!Doufam, ze bude nejaky polibek, jak jeste bude kluk.Vis jak, aby si myslel Sirius ze on sam je gay nebo tak.Nicmene, uz bych asi mohla koncit co?JOoo na to bych zapomněla!!MAs tam docela castokrat napsane,jako to co ona rika jako baba treba :myslela, budu opilá!Tak to kdyz tak oprav, ale to je detail.Tak co myslim ze uz docela dlouhy co?Sem sikovna no!!Ale docela se divim, ze si to napsla tak rychle, ze te vubec merek pustil!Porad jenom ty jeho strilecky!!!No nic prave si mi neco napsala na icq takze ......Poslat

7 Natka Natka | Web | 21. února 2008 v 9:55 | Reagovat

Jooooo, je to uplně super, piš další

8 Bariska Bariska | Web | 21. února 2008 v 10:58 | Reagovat

Anuszkoo =D=D=D=D=D=D=D to je uplne peckovní =D ¨

Fakt! Jeste ted se valim po zemi smichy. . . . Normalne nemam slov =D jen tak dáál =D nemuzu se docat pokracka =D

9 panthy panthy | Web | 21. února 2008 v 15:39 | Reagovat

takžeeee.... já si stále stojím za svým názorem :)))) Je to fakticky skvělá povídka. Tahle kapča se ti taky moooc povedla a jsem ráda, že je tady tak brzo (pro mě brzo :DDD), jelikož mě to moc potěšilo :)))

Jinak díky za věnování :))) To mě taky potěšilo :DDD

Tyjo, já sem...si mi ještě víc zvedla náladu (což je dneska prakticky už nemožný :DDD), nejen věnovánim, ale i povídkou, sem se nasmála :D

Nechápu proč jsi byla z mýho komentu úplně paf, protože je to naprostá pravda a já si za tim stojim a vždycky stát budu. Ale teď už radši končim svoje bláboly, protože tady na ně stejně nikdo neni zvědavej a tak... a taky bych mohla někomu lehce přivodit infarkt :))) :D

Tak pa a pls, nechceš se u mě zapojit do komentový povídky O:-) Peter a jeho tajná láska =P

10 KiVi KiVi | Web | 21. února 2008 v 16:32 | Reagovat

hlavně nikdo nesmí přijít!!! To by byl trapas! No takže úžas kapča a von se do ní vážně zamiloval? Supeeeeer to tuhle povídku jenom zlepšuje :) ježiš já sem zvědavá na to až to praskne! týýýýjo to bude vzrůůůšo! Jen doufám že u toho budou všichni Poberti :)

11 Janicza Janicza | Web | 21. února 2008 v 18:16 | Reagovat

Oh můj Bože.....! to bylo tak.... tak.... já ani nevím! prostě nemůžu najít vhodné slovo, které by vystihlo to moje překvapení, zvědavost, nadšení a a a já už ani nevím co! prostě fantastika! teda něco mnohem víc než fantastika! to prostě nejde.... já nevím jak bych to pochválila :(! UCHVATNÉ, UŽASNÉ, BEZVADNÉ, SKVĚLÉ, NAPÍNAVÉ, ZÁŽIVNÉ, PLNÉ ZVRATU (teda hlavně to s tím skoro-polibkem) no jednoduše BOMBA! akorát mám jednu maličkou ale podstatnou výtku a přání v jednom a to: AŤ J DALŠÍ KAPITOLA V NEJBLIŽŽŠÍ DOBĚ, protože čekat tak dlouho mě dohání k šílenství!!!!!

12 Jenny Jenny | Web | 22. února 2008 v 18:27 | Reagovat

Bomba!!!!! Ty dívčí záchody mě pobavily=D Strašně se mi líbí ty náznaky mezi Siriusem a "Markem"=D Fakt super a báječně napsané

13 MarryT MarryT | Web | 11. března 2008 v 11:56 | Reagovat

Páni tak to bylo super, hmm ted to bude určitě čím dál zajímavější když se nám do něco nejspíš zamilovala ;-) Fakt hustý!!!!!!!!!!!!§

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama