2. kapitola 1/2

19. ledna 2008 v 19:46 | Anusz |  Není všechno, jak se zdá
Tak Vás zdravím s novou kapitolou. Rozdělila jsem ji na dvě části. Druhá polovina bude, co nejdříve. Předem se omlouvám za chyby a přeju krásné čtení. Kapitolka k Tesse bude, co nejdříve.
Anusz

Byla jsem napnutá jako těsný kalhoty. Doufala jsem, že to bude nebelvír nebo Havraspár.
"Ať je to tedy Nebelvír." rozhléhal se hlas moudrého klobouků Velkou síní. Tiše jsem zajásala. Byla jsem šťastná, že to není Zmijozel.Zvedla jsem se a kráčela ke svým usmívajícím kamarádům. Došla jsem ke stolu a Sirius mě poplacával po zádech.
"To je super kámo." řekl James.
"Konečně už jsme zařadili nové studenty. Ale dřív než se pustíme do skvělé večeře, chci vás všechny upozornit, že vstup do zpovězeného lesa je přísně zakázán. Dále kouzlení na chodbách je taktéž zakázané. Další omezení si můžete přečíst na dveřích kabinetu pana Filche." proléhal síní zvučný hlas.
"Kdo je ten Filch?" zeptala jsem se Siriuse.
"To je takový starý dědek, ten kdo nás vždycky chytne při lumpárnách. Má opelichanou kočku. Říká jí paní Norisová." ušklíbl se.
"Aha." na stole se objevili jídlo. Bylo tam snad všechno, co mám ráda. Všichni jedli, pili a hodovali. Byla jsem přecpaná až k prasknutí.
"Jdeme už?" zeptala jsem se Jamese.
"Jo jasně. Jen musíme zjistit heslo. Hej Evansová. Jaké je heslo pro vstup do nebelvírské společenské místnosti?"
"Heslo je Piori incantatem Pottere!"(vím, že to není oroginální, ale bylo to jediné, co mě v tuto chvíli napadlo:-)
"Proč takovým tónem miláčku?" řekla sladkým hleskem.
"Pottere!" zakřičela na něj. "Neříkej mi miláčku!"
"Tohle si nech na zítra. Chceme jít už spát. Pojď." popohnal ho Sirius.
"Vždyď jo Tichošlápku." Odcházeli jsme směrem ke společence. A já jsem se odhodlala a zeptala se.
"Kluci podle čeho máte ty přezdívky?"
"No" ujal se slova Sirius " můžeme ti říct jaké jsou, ale nemůžeme ti říct, proč takové jsou" Moc jsem to sice nepochopila, ale to je vedlejší.
"No alespoň něco. Až si budete říkat přezdívkami, budu vědět, komu patří." zasmála jsem se.
"Tak já jsem Tichošlápek, James je Dvanácterálk, Petr je Červíček a Remus je Náměsičník." Celou cestu do pokoje jsem nad tím musela přemýšlet. Proč mi nemůžou řícz podle čejho je mají? Asi jsem ještě nevzbudila jejich důvěru, ale to se časem podá.
Všechno oblečení mám od Marka, takže je mi trochu velké. Mark je jen o pět centimetrů větší než já. Jsem docela vysoká. Vždy jsem byla největší z celé naší třídy. Měřím 175 centimetrů. Všechno jsem si vybalila a při tom jsme se všichni smáli. Teda skoro všichni až na Petra. On byl totiž terčem našeho posměchu.
"Tak to je sranda." smála jsem se, i když mi bylo Petra docela líto. Ale co sranda musí být ne? Vzala jsem si pyžamo a šla do koupelny.Sundala jsem si paruku. Svlékla jsem se a vešla do sprchy. Po chvíli jsem vylezla. Oblékla jsem si pyžamo a začala si pročesávat svoje hněde do půl zad dlouhé kadeře. Nasadila jsem si paruku a vyšla z koupelny. Sedla jsem si na postel a přikryla se přikrývkou. Usnu skoro okamžitě a zdá se mi... Vlastně nevím, o čem se mi zdálo, ráno si to nepamatuju.
"BUDÍČEK"
"Kdo to tak ječí!?" ptám se ještě v polospánku.
"Vstávat a cvičit!" strhl ze mě někdo přikrývku a vytáhl mě z postele.
"Tichošlápku!"
"Co je? Nebýt mě, tak byste nevytáhli paty z postele." Po půl hodině jsme se monečně vykopali z pokoje.
"Ahoj Lily." pozdravím rudovlásku.
"Nazdar Marku." mile se usmála.
"Jdeš na snídani? Jestli jo, tak můžeš jít s námi." navrhla jsem.
"Půjdu ráda. Teda když do mě nebude Potter pořád kecat." James se už nadechoval, ale včas jsem ho zarazila.
"Neboj. Jimmi bude hodný viď?" zatahala jsem Jamese za líco, jako nějakému malému dítěti.
"Nech mě být." odsekl jedovatě. A mě došlo, že asi žárlí, tak jsem ho raději dál neprovokovala.
Do velké síně příšla profesorka McGonagalová a rozdávala nám rozvrhy. Docela to šlo. Šokolu jsem měla docela ráda. Takže jsem měla určitým způsobem ráda všechny předměty. Po vydatné snídani jsme se já a kluci odebrali do sklepení na Lektvary. Panovalo naprosté ticho, až ho přerušil James.
"Evansová je moje. Tak ji nabal. Varuju tě." brobodl mě zlostným pohledem.
"Uklidni se Jamesi. Já a Lily jsme jenom kamarádi. Nemusíš mít obavy." obhajovala jsem se. Nebylo by dobré, kdybych se pohádal s kamarádem kvůli nějaké holky. To bych měla opravdu pech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vevi Vevi | Web | 19. ledna 2008 v 19:47 | Reagovat

AHOJ U MĚ NA BLOGU JE BLESKOVKA, TAK SE VŠICI ZAPOJTE, BUDU RÁDA

-----------

PĚKNEJ BLOG ☺

2 jaja jaja | 19. ledna 2008 v 20:55 | Reagovat

je to fakt super..tesim sa na dalsiu kapitolu

3 LiZinKa LiZinKa | 19. ledna 2008 v 20:59 | Reagovat

no pekne..zaujimave....ale este to nema take "grady":DD

4 Elča Elča | Web | 20. ledna 2008 v 10:49 | Reagovat

Jů máš moc pěknej blog. určo se ráda spřátelním

5 KiVi KiVi | Web | 20. ledna 2008 v 14:11 | Reagovat

je to supeeer!!Ale je to docela krátký no:(( Hele a nejspíš tohle plánuješ ale stejně.....Nejlepší by bylo kdyby se do ní zamiloval Siri a myslel si že je na kluky a pak by ona všem prozradila že je holka.....by bylo supeeer:)))

6 Denča Denča | Web | 20. ledna 2008 v 16:11 | Reagovat

Jujda skvělé Anet!

to KiVi: Anet už to má docela promyšlené, vím to, protože jsme to vymýšlely spolu, ale tvůj nápad se mi líbí. byla by sranda!

7 aysliy aysliy | 20. ledna 2008 v 17:02 | Reagovat

juj super.....ale tak snad tady bude hned ta druhý polovina ne???

8 Bariska Bariska | 21. ledna 2008 v 15:28 | Reagovat

juuu skvely uzasny =)) Uz se tesim na pokrackooo

9 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 19. února 2008 v 13:34 | Reagovat

hej tahle povídka mě fakt dostala...strašně mooooc se mi líbí....strašně ji závidím být s Jamesem a Siriusem a Remus v jedné ložnici..to musí být něco..to bych si vážně nechala líbit....:-)no jdu na pokráčko...:-)

10 MarryT MarryT | Web | 11. března 2008 v 11:25 | Reagovat

super, jen mě udivuje že nosí paruku, to je tak snadno odhalitelné, různýma náhodama, proč si to neudělala nějakým kouzlem???

Haha James žárlí - mno jen kdyby věděl že opravdu nemá důvod žárlit. ;-)

11 P@paja P@paja | Web | 30. března 2008 v 15:02 | Reagovat

Jamesík žárlí, fíha, jen mi přijde trochu trhlí, že by jí nepoznali.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama